Medailové cíle si nedala z prostého důvodu. Do individuální soutěže se totiž vrátila po třech letech. Dvakrát byla nejlepší světovou juniorkou na šampionátech v Budapešti (2002) a v Péczi (2003) a potom přešla do tříčlenného týmu.
"Tenkrát před třemi lety jsme si s holkama, které v juniorkách taky závodily individuálně, že v seniorkách je mezi ženskými velká konkurence, tak že to radši zkusíme v týmu," vzpomíná dnes devatenáctiletá Galíková.
A tak se dala dohromady trojka Monika Krajčová, Marcela Šulová a Silvie Galíková. Těmhle třem to šlo náramně a vrchol zažily na loňském mistrovství světa v Gentu: po finálovém závodě stanuly na nejvyšším stupínku!
"To byla fakt bomba, zlato jsme opravdu nečekaly. A pak se nám to loni na podzim povedlo zopakovat, když jsme vyhrály i mistrovství Evropy v Moskvě."
Jenže to už se nenápadně začaly hromadit nejrůznější problémy, největším z nich byl fakt, že Galíková žije a studuje ve Zlíně, zatímco její kolegyně z týmu jsou z Prahy. Potíže byly hlavně se společným trénováním, nejspíš i proto tahle trojice skončila na letošním evropském šampionátu v červnu v Kyjevě až třetí.
"A pak přišlo tak trochu zákonité rozhodnutí. Po tom Kyjevě jsme se dohodly, že to rozpustíme, a že každá půjdeme svou cestou," pokračuje Galíková. "Když to tak dneska probírám, říkám si, že jsme s tím měly seknout už loni po Gentu, nebo maximálně po té Moskvě."
Celkem trojnásobná mistryně světa Galíková se tedy letos v červnu rozhodla, že se vrátí k individuální kategorii.
"Jenže do nominačního závodu pro tohle mistrovství světa zbýval jen týden a já musela upravit sestavu, která samozřejmě vypadá jinak pro týmy a jinak pro individuální závod," říká. "No, nakonec jsem to zvládla a jak už jsem říkala, pro Rotterdam jsem si dala za cíl být nejlepší z našich."
Na právě probíhajícím šampionátu se jí zatím daří. V základní části soutěže i v semifinále tato členka SK Rytmik Zlín porazila jak Terezu Zámostnou, tak překvapivě i Denisu Barešovou.
"A to jsem ještě v semifinálové sestavě udělala chybu," přiznává.
Těžká konkurence ji motivuje
Šampionát si pochvaluje, především proto, že právě mezi ženami se sešla nebývalá konkurence.
"Dvaadvacet závodnic, to tu dlouho nebylo. A tahle konkurence mě obrovsky motivovala, chtěla jsem být za každou cenu mezi těmi lepšími."
Nakonec se dostala mezi nejlepší, dnes večer ji čeká finále, kde bude bojovat s pěti soupeřkami.
"Na medaile nemyslím, to by bylo opravdu něco úžasného. Jenže proti těm dvěma výborným Finkám a dvěma stejně dobrým Australankám toho asi moc nenadělám. Ale zabojovat musím, kdybych se ještě o jeden stupínek zlepšila, byla bych spokojená," říká Galíková, která byla v semifinále pátá.
Moc ráda by udělala radost nejen sobě a svým nejbližším, ale také trenérce Pavle Žižkové.
"Pavla sice pochází taky ze Zlína, ale je provdaná za slávistického hokejistu Tomáše Žižku a bydlí v Praze. A kvůli mojí přípravě na mistrovství světa se mnou teď byla ve Zlíně dva měsíce. Takže to moje dnešní finále určitě patří i jí."
Ať už pro Galíkovou večerní finále dopadne jakkoli, zatím nedokáže odhadnout, do jaké míry se sportovnímu aerobiku bude věnovat v příštích měsících.
"Dělám ve Zlíně střední podnikatelskou školu se zaměřením na cestovní ruch a koncem jara mě čeká maturita. A když to sečtu třeba za třetí ročník, byla jsem ve škole všeho všudy tři měsíce. Ale zkoušky jsem samozřejmě udělala."
Jenže maturitní ročník, to je přece jen něco jiného.
"Takže teprve uvidím, co všechno tenhle školní rok přinese. Možná budu muset sportovní kariéru na jaře přerušit, odmaturovat a teprve pak se začít připravovat na další mistrovství světa, které bude příští podzim v Bělehradě," uzavřela Galíková, které prý vůbec nečiní potíže žádný sport.
Například už teď se moc těší, jak si v zimě zase parádně zalyžuje u babičky v Karlovicích.
