Návštěva Folimanky byla příležitostí vyzpovídat členku stříbrného týmu z mistrovství světa. Ivana Večeřová promluvila o Galatasarayi Istanbul, USK Praha i svém současném působišti Valosun Brno.
O Galatasarayi Istanbul
Se Sylvií Fowlesovou určitě udělali dobře. Ten tým hraje stále stejný basketbal, takový armádní. V Turecku mají v oblibě americké pojetí. V každém týmu jsou aspoň dvě Američanky, i když jsou třeba horší. Ty nejlepší celky mají rovnou čtyři.
Myslím si, že v Galatasarayi udělali ty stejný chyby jako loni. Z Evropy mají jedinou hráčku. Jak jsem tam byla ztracená loni já, tak teď totéž zažívá Gintare Petronyteová. Je tam sama, je na ní vidět, že neví, jak se najít. Divím se, že se z toho nepoučili.
Já z loňska pamatuju jenom čtyři Turkyně: Tugbu Palazogluovou, Bahar Caglarovou, Yasemen Saylarovou a Isil Albenovou.
O ZVVZ USK Praha
Zvítězili obranou. Pan trenér Blažek volí na každý tým úplně jinou taktiku, hraje se jiným způsobem. Volí jiné formy obrany. To jsem poznala už během mistrovství světa, že defenzivu aktuálně mění třeba i několikrát na zápas. Na to se moc připravit nedá.
V určitých chvílích měli problémy. Je vidět, že hrají v hodně úzkém kádru. O body se hodně stará Eva Vítečková. Bez ní by to určitě nebylo ideální. Ona dělá hrozně moc.
O Valosunu Brno
Je tam celá spousta šikovných hráček. Kdybychom byli zdraví a trénovali spolu od začátku, tak jsme úplně někde jinde. Teď se spíš chvílema hledáme. Proto jsem ráda, že dokážeme konce zápasů zvládat. Vyhrály jsme pár důležitých zápasů proti svým konkurentům v tabulce.
Já bojuju se zdravím. Jinak bych si návrat do Česka užívala daleko líp. V prvních zápasech se nám myslím i dařilo, bylo to fajn. Cítila jsem se dobře. Teď je to horší. Hlavně bych chtěla být zdravá.
Odtrénuju toho tak málo, že zkušenosti mladším moc předávat nemůžu. Chtěla bych, aby to bylo víc, po téhle stránce jsem z toho smutná. Ale přijít po dvou dnech bez tréninku a pak něco radit? Daleko víc by jim to dalo, kdybych s nima opravdu bojovala.
