Stala jste se mistryní Evropy, už si to uvědomujete?
Já si to samozřejmě moc dobře uvědomuju. Je to úplně úžasný a cítím spoustu emocí. Pořád nemůžu uvěřit, že se mi to podařilo.
Kdy byly emoce největší?
Asi když dojela Terka (Fišerová), protože po ní už nikdo nejel a já věděla, že vyhraju. A pak taky když moje sestra skočila do vody, aby mě obejmula. To mě vskutku rozbrečela, byla jsem z toho úplně nadšená.
Překvapilo vás, že skočila do vody?
Já jsem tušila, že to bude prožívat, protože je skvělá a je mojí podporou už od malička. Kdyby jela ona a vyhrála by, tak já bych pro ni skočila taky. My to takhle spolu sdílíme.
Česká kanoistka Gabriela Satková se stala na trojském v Praze kanále mistryní Evropy,
I ona vás přitáhla ke slalomu, je to tak?
Samozřejmě jsem ráda, že mě sourozenci přivedli k tomuhle sportu, protože bez toho bych tady nestála. Takže já jsem vděčná za všechno, co mě k tomuhle přivedlo. Začínala jsem u slalomu, později jsem přestoupila i na sjezd. Dělala jsem dlouhou dobu obojí. A teď už dělám jenom slalom.
Očividně výborně. Byla vůbec ve vaší jízdě nějaká chyba?
Na dvanácté bráně, kterou jsem bohužel minula a musela se k ní rychle vracet zpátky. Naštěstí z toho nebyla taková ztráta, já se pak zkoncentrovala a zajela skvělou jízdu.
Hlavně oproti semifinálové jízdě jste se značně zlepšila. Čím to bylo?
Já vůbec nevím, asi jsem jela rychleji, zabírala jsem více, byla jsem více motivovaná, protože jsem věděla, že ve finále už nemám co ztratit. Dávala jsem do toho svoji duši, kór, když jsem věděla, že jsem tam udělala tu fatální chybu. Myslím, že i ta chyba mě docela namotivovala.
A už při dojezdu jste tušila, že je to dobrý čas?
Věděla jsem, že byl dobrý. Ale taky jsem věděla, že jsem tam udělala tu velkou chybu. Zároveň jsem netušila, jak se s tím holky, které pojedou po mě, poperou. Jen jsem čekala a doufala v to nejlepší.
A tak trochu i v olympijskou kvalifikaci? Hlavně ve chvíli, kdy už na startu byla pouze Tereza Fišerová a stačilo, kdyby dojela osmá a horší.
Samozřejmě mi to problesklo hlavou, ale já jsem věděla, že Terka je skvělá závodnice a v tom finále se s tím vždycky popere, jak nejlíp může. Takže jsem spíš počítala, že budu na bedně a že to bude skvělý. A už mi bylo jedno, jestli pojedu na olympiádu, nebo ne.
Vážně? Takže převažuje radost z titulu nad nezískáním kvalifikace?
Samozřejmě. Já vůbec nejsem zklamaná kvůli olympiádě. Myslím si, že pro mě ještě čas nastane. Jsem stále mladá, nemám dostatek zkušeností, takže já jsem nadšená z titulu.
Asi byste nevěřila, kdyby vám někdo před šampionátem řekl, že budete mistryně Evropy, je to tak?
To bych se jim asi zasmála. Pár lidí mi říkalo, že to mám vyhrát a pak budu mít šanci na olympiádu. Já jsem jim říkala: Prosím tě, nedělej si ze mě srandu. Tohle se nemůže nikdy stát. Takže já jsem s tímhle výsledkem spokojená.
