Svůj cíl pro sezonu, tedy přivézt medaili z mistrovství světa, splnila a překročila. „I když se mi mistrovství nepovedlo až tak jako Lauře Dahlmeierové, bylo pro mě skvělé,“ sděluje. Najde však nyní motivaci i do zbytku zimy?
Ale jistě, najde.
Proto, že má náturu „závoďáka“.
Proto, že si chce detailně osahat budoucí olympijské tratě.
A také proto, že ještě může domů přivézt trochu toho křišťálu.
Jeden velký a čtyři malé křišťálové glóby během kariéry získala. Letos může tuto sbírku rozmnožit. Zbývají tři pohárová kola, v Pchjongčchangu, Kontiolahti a finálové v Oslu. Sedm individuálních klání. Spousta bodů na přerozdělení.
Na konci hochfilzenských bojů zrcadlil její obličej vyčerpání a dočasně i zklamání ze dvou čtvrtých míst v posledních závodech.
Tři dny po šampionátu ještě zůstala v Hochfilzenu. „Cítila jsem, že po všem tom stresu potřebuji být chvíli v klidu, vypnout, přeladit na dovolenkový režim. A napětí skutečně povolilo.“
Projížděla se po tratích, na nichž vybojovala své medaile, sama, už bez soupeřek, bez kamer, bez křiku diváků.
„Jako bych se najednou ocitla v jiném světě. Bylo to zvláštní. Vzpomínala jsem, jak jsem si tu už při vánoční přípravě představovala, jak stojím na stupních vítězů a jak si vítr hraje s mými vlasy. A ono se to pak opravdu stalo.“
ProgramSvětový pohár v Koreji |
Až tehdy jí začínalo docházet, co v Hochfilzenu dokázala. „Pak jsem se vrátila do Jablonce a viděla všechny ty mamkou nashromážděné noviny o mistrovství. Podívala jsem se na ně a řekla si: Ježíš, to není možný. Když jsem to spatřila doslova černé na bílém, definitivně mi to došlo.“
Potrénovala v Jizerských horách, relaxovala u vaření. A je zase pohoda, říkala.
Tu hledala také Laura Dahlmeierová doma v Garmischi. Ať už při pěších procházkách, nebo když na lyžích sama vyrážela za město. „Babička měla narozeniny, sešli jsme se celá rodina. To bylo báječné,“ líčí pětkrát zlatá Němka.
Viróza, která nyní vyřadila z cesty do Koreje německé hvězdy Schemppa a Hinzovou, se Dahlmeierové vyhnula. Vydala se do Asie s jasným cílem: „Vykročit odtud k velkému glóbu.“
Ujišťuje však: „Nebudu každý závod jezdit s kalkulačkou v hlavě a sčítat body. To ať dělají jiní. Já se chci soustředit hlavně na sebe. V sedmi závodech se ještě může stát tolik věcí.“
Vede pohár o 46 bodů před Koukalovou, navíc jí hraje do not pravidlo, že na konci zimy se dva nejhorší výsledky škrtají. Jí neškrtnou ani bod, jelikož dva starty v Oberhofu kvůli přetížení vynechala.
„Laura má velký náskok,“ říká Gabriela Koukalová. „Abych ji dohnala, muselo by se stát něco extra, třeba kdyby musela vynechat nějaké starty. Ale tomu nevěřím. Letos jede vysokou ligu. Připadá mi až nedostižná.“
Spíše se ohlíží za sebe, kde číhá třetí Kaisa Mäkäräinenová.
„Mám na ni 81 bodů, jenže střelnice v Koreji a Kontiolahti jsou dost větrné, a pokud bych tam měla s Kaisou závodit v běhu, tak v tom je ona excelentní.“
Řečí číselKoukalová a velký glóbus: 46 bodů ztrácí ve Světovém poháru v souboji o velký křišťálový glóbus na Lauru Dahlmeierovou, zbývá sedm závodů. Koukalová a malé glóby: 6 bodů náskoku má náskok v čele klasifikace sprintu na průběžně druhou Kaisu Mäkäräinenovou. Třetí Dahlmeierová zaostává o 38 bodů. 3 body ztrácí na 2. místě pořadí stíhacího závodu na vedoucí Mäkäräinenovou, v této klasifikaci však čtyři nejlepší dělí pouhých patnáct bodů. Stejný bodový zisk jako Koukalová má na kontě i třetí Dorinová-Habertová, o 12 bodů méně pak Dahlmeierová. 11 bodů je odstup druhé Koukalové v hromadném závodě za první Dahlmeierovou. Třetí Mäkäräinenová už je mimo hru, ztrácí 63 bodů. Bodování závodů SP: 1. místo = 60 bodů, dále 54 - 48 - 43 - 40 - 38 - 36 - 34 bodů... až 1 bod za 40. místo. |
Ovšem nejde jen o velký glóbus. Ve hře jsou též tři malé za disciplíny.
Ve sprintu vede Češka o šest bodů před Mäkäräinenovou. Ve stíhačce je druhá o tři body za Finkou. A v hromadném závodě ztrácí ze druhého místa jedenáct bodů na Dahlmeierovou.
Zatímco sprinty a stíhačky absolvují v sezoně ještě tři, hromadný závod už pouze při finále v Oslu. Pokud tam Koukalová zvítězí, potřebuje, aby Němka doběhla třetí či horší.
„Na všechny zbylé destinace se hodně těším,“ tvrdí jablonecká biatlonistka. „V Koreji jsem nikdy předtím nebyla, vyzkouším si olympijské tratě. V Kontiolahti jsme předloni vyhráli štafetu na mistrovství světa. A Oslo bude třešnička na dortu, to mám hrozně ráda.“
Unavený obličej ze závěru mistrovství světa je minulostí.
Gabriela Koukalová se opět směje.
„Zase budou závody, zase se něco bude dít. To je dobře.“