„Nějaké síly ještě zbyly, ale je to čím dál těžší. Hlavně když má Chrudim dvanáct vyrovnaných hráčů. My jsme rádi, že vinou zranění a vyloučení poskládáme dohromady dvě čtyřky,“ prohlásil jedenačtyřicetiletý matador Vladyka.
Nemáte chuť s tím v lize seknout a užívat si hru mezi veterány?
Zatím ne. Ale až bude nějaká soutěž na delší dobu, tak to určitě bude lepší.
Mladší hráči berou derby prestižně. Je to u vás podobné?
Vždycky tomu tak bude proti klukům, s nimiž jsem hrál. Jsou to moji kamarádi. Někteří současní tam sice přišli až poté, ale ty zase znám jako soupeře z jiných týmů. Ale vím, že trénují jinak než my. Jsou to poloprofíci, na rozdíl od nás amatérů. Mají ještě v záloze připraveného jednoho hráče na tribuně, takže je obtížné se s nimi měřit.
Nicméně třeba po boku Tomáše Koudelky či Matěje Slováčka nastupujete ve velkém fotbale v týmu Slatiňan. Rozebíráte ještě futsal?
Už ani ne. Moc se do toho s nimi nepouštím (úsměv).
Jste vůči nim ve futsalových soubojích obezřetnější?
Moc si neuvědomuji, kdo proti mně právě stojí. Ačkoliv teď přede mnou jednou utíkal Matěj, tak jsem na něho řval, že nesmí dát gól.
V prvním utkání jste vzdorovali Chrudimi déle. Kde byly příčiny jejího rychlého vedení?
Špatně jsme si protihráče přebrali, podruhé zase vystřelili zpoza hráče v situaci, kde jsme dle mého měli bránění zdvojit.
Nastoupil soupeř od začátku ve vyšším tempu než doma?
Byli připraveni lépe na to, že v naší menší hale to bude rychlejší. Navíc už jsou rozehranější. Předtím měli delší přestávku, což pro nás byla výhoda.
S čím půjdete do dnešního mače?
Musíme zmobilizovat síly a odehrát utkání důstojně. Je nás opravdu málo, takže už pojedeme sérii asi jen dohrát.
