Ve středu večer bylo před sportovní halou nečekaně živo. Fronta na lístky byla až ven a uvnitř se zaplnily obě tribuny.
Zhruba tisícovka diváků přišla na futsalové utkání roku. Domácí PCO Rudolfov vyzval v semifinále poháru Chrudim.
Na jedné straně stál třináctinásobný mistr Česka, který bez porážky vede i aktuální ročník nejvyšší soutěže. V týmu je řada reprezentantů, dvě české legendy tohoto sportu bratři Marešové nebo Brazilci Max a Felipe. Kouč ze zahraničí.
Na druhé straně byli domácí hráči, kteří futsal hrají jen pro zábavu. Speciálně ho netrénují a nemají ani trenéra. Pouzar, Hric, Hrbáč, Jasanský, Sláma, Vaněček, Pomeje či Hačka jsou známí na jihu Čech hlavně díky svému působení ve velkém fotbale. Většina prošla Dynamem, někteří z nich si vyzkoušeli i druhou nebo první ligu. Dnes hrají krajské soutěže nebo divizi.
„Na vyšší úrovni hráli futsal jen dva. Ondřej Hačka a Jiří Hrbáč nastupovali ve druhé nejvyšší futsalové soutěži,“ upozorňoval před zápasem kapitán Rudolfova Radim Pouzar.
V poslední minutě prvního poločasu dostali dva góly
I tak dokázali domácí obrovi, který hraje ve futsale pravidelně i evropské poháry, statečně vzdorovat. Velkou zásluhu na tom měl i brankář Štefan Beránek, který od úvodu likvidoval celkem spolehlivě šance soupeře.
Ondřej Hačka (vlevo) je střeleckou jistotou Rudolfova. Proti Chrudimi se neprosadil, soupeř mu moc prostoru nedal.
„Chytám velký fotbal v Německu i ligu v sálovém fotbale, ale tohle bylo ještě mnohem těžší. Člověk musí být neustále soustředěný, musí číst hru. Zachytal jsem si dost,“ pousmál se Beránek, který je z Horní Plané. A poprvé inkasoval až v 8. minutě zápasu. Ten se hraje na dvakrát dvacet minut.
Jihočechům se stala osudová poslední minuta první půle. Nejprve inkasovali po Maxově zakončení po dobře sehraném rohu Chrudimi na 0:2 a vteřinu před koncem jim dal třetí gól další Brazilec v sestavě mistra Felipe.
Ve druhé půli domácí dokázali snížit po trestném kopu Jasanského, ale dobře hrající soupeř dal nakonec na 1:4. To skóroval Drozd.
Rudolfovští se samozřejmě mistrovi nemohli vyrovnat. Ten kontroloval hru a spíš čekal na zaváhání obrany, která se snažila soupeře pokrývat. „Škoda té poslední minutky v prvním poločase. Ale i tak byla cesta pohárem, kdy jsme vyřadili prvoligové Teplice, pohádka a tenhle zápas byl jejím vyvrcholením,“ usmíval se Radim Pouzar.
„I když porážka 1:4 znamená konec v poháru, tak jsme spokojení. Myslím si, že jsme byli Chrudimi důstojným soupeřem,“ dodal Pouzar, kterého překvapila, stejně jako jeho spoluhráče, skoro plná sportovní hala. „Kluci tipovali tak dvě stě nebo tři sta lidí. Já byl větší optimista a tipoval jsem jich pět nebo šest set, ale skutečnost byla taková, že jich přišlo daleko víc,“ pochvaloval si Pouzar.
„Dá se říct, že nám vydělali na celou sezonu,“ doplnil ho s úsměvem i Jakub Hric.
Teď se Rudolfovští vrátí do své soutěže. Do krajského přeboru Jih. Ten zatím vedou po šesti kolech bez ztráty bodu a se skóre 77 vstřelených a šest inkasovaných branek. A místo mistrovské Chrudimi je čekají zápasy s týmy, jako Best Caffe, Vaplat ČB, Kohouti ČB nebo ten nejbližší v pondělí 3. prosince se Zahájím. Na ten už se vrátí do své domovské haly Lokomotivy v Suchém Vrbném.
Na zápas jel deset hodin z Popradu. Ale nelituje Spokojení futsalisté Rudolfova. Jakub Hric je druhý zprava. Necelé dvě stovky kilometrů museli zdolat futsalisté Chrudimi, aby ve středu v Českých Budějovicích sehráli semifinále poháru proti týmu PCO Rudolfov. Ale v domácím týmu byl jeden hráč, který kvůli zápasu urazil vzdálenost třikrát delší. Domácí Jakub Hric totiž hraje druhou slovenskou fotbalovou ligu za Poprad. A v den zápasu byl ráno ještě pod Tatrami. „Vyjížděl jsem v pět hodin ráno. Asi ve tři odpoledne jsem byl v Budějovicích. Je to dálka, ale nelituju toho. S klukama je vždycky radost si zahrát,“ popisoval Hric, který měl i jako obránce několik šancí ke vstřelení gólů. Dvě skončily na tyčích branky. Jednu zlikvidoval hostující brankář Žďánský. „Škoda, že to nevyšlo. Holt dobrý gólman, nebo špatný střelec,“ smál se. Trochu ho překvapilo, že jejich tým dokázal s třináctinásobným mistrem Česka držet krok a prohrál jen 1:4. A když srovnával duel s loňským ročníkem, kde Jihočeši vypadli ve čtvrtfinále s tehdejším Benagem Praha 1:7, viděl zlepšení. „Dokázali jsme si je hlídat. Stahovat se s nimi. Náš kapitán Radim Pouzar nám dva týdny předem posílal videa, abychom se na soupeře dobře připravili, tak snad se to projevilo,“ zapřemýšlel a litoval toho, že nezvládli několik signálů Chrudimi, které rozhodly o osudu zápasu. „Ale když nehrajete na té nejvyšší úrovni, tak je prostě neuhlídáte. Jsou to výborné akce a výborní hráči,“ vysvětlil Hric. Se spoluhráči z rudolfovského týmu nastupuje dlouhodobě. Letos s nimi ale sehrál před duelem s Chrudimí jen jedno utkání. „Před dvěma týdny jsme skončili sezonu s Popradem, tak jsem si přijel zahrát jedno utkání a pak až tohle,“ dodal Hric, který ještě na jaře jezdil z Popradu na jih Čech celkem často. „Teď se za mnou přestěhovala přítelkyně, tak už jezdíme méně,“ vysvětlil. Ve své kariéře hrál druhou ligu za Táborsko a posléze i za Dynamo. Už rok ale píše kapitolu ve druhé slovenské lize v Popradu. „Jsme pátí v tabulce, máme ztrátu tři body na prvního. V klubu jsou dobré podmínky a jsem tam spokojený,“ dodává Jakub Hric. |
