Ta otázka je prostá i komplikovaná zároveň: „Jak rychlý musíte v sobotní časovce být, abyste vysvlékl Frooma ze žlutého dresu?“
Romain Bardet, druhý muž celkového pořadí Tour de France, začne odpovídat: „Tak rychlý...“
Vtom mu nad hlavou zaburácí a přeletí stíhačky Patrouille de France, akrobatická skupina francouzské armády, a vypustí kouř v barvách trikolory.
„... tak rychlý jako oni,“ usměje se Bardet a ukáže k nebi.
Patrouille de France mají základnu přímo v Salon-de-Provence, cílovém městě páteční 19. etapy Tour. V neděli bude elitní letka asistovat rovněž při dekorování šampiona v Paříži.
Tedy při dekorování Chrise Frooma, jak tolik expertů očekává?
Brit má k dobru 23 sekund na Romaina Bardeta a 29 na Kolumbijce Rigoberta Urana. Je papírově lepším časovkářem než ti dva. Vše mu hraje do karet.
FROOMOVI VYZYVATELÉ. Romain Bardet (vlevo) a Rigoberto Uran.
„Jen s velkou dávkou štěstí ještě někdo může Chrise sesadit,“ říká i Jonathan Vaughters, Uranův šéf ve stáji Cannondale.
Přesto Froome připomíná: „Je to Tour. Cokoliv se tu může stát.“
Tato věta, vyslovovaná s oblibou tolika jezdci, už působí jako klišé. Nicméně je hluboce pravdivá. Závody kategorie Grand Tour jsou od nepaměti úrodnou půdou pro neočekávané „last minute“ zvraty.
Sněhové salto v růžové
Jste si příliš jisti sami sebou? Uklidňujete se tím, že dres lídra závodu pevně visí na vašich ramenou?
Tak to pozor!
I v posledních dnech zdánlivě rozhodnutých třítýdenních klání lze takový dres snadno ztratit.
Vzpomínáte? Giro 2016. Steven Kruijswijk, původně outsider závodu s kurzem na vítězství 80:1, senzačně vévodí pořadí a do předposlední horské etapy vyjíždí v Alpách s obřím náskokem 3:23 minuty.
Jako by byl neporazitelný. Dosud neukázal žádnou slabinu, dokonce i bez větší týmové podpory proměnil Giro v závod jednoho muže.
Až do chvíle, než vyjede na majestátní Colle d ́Angelo.
Najednou těžce dýchá, v mlze a mrazu na něj zaútočí Ital Nibali a Nizozemec se ocitá v červených číslech. Prokřehlé tělo nereaguje, jak má, ve sjezdu nevybere zatáčku a saltem vletí do sněhové bariéry.
RT@CyclingHubTV HUGE CRASH FOR @s_kruijswijk #Giro #CimaCoppi https://t.co/NQA2Zyd9Fo
Nasedá opět na kolo a celý potlučený šlape dál, s bolavými zády i nalomeným žebrem. Je obdivuhodné, že Giro v takovém stavu vůbec dokončí.
Růžový trikot je však nenávratně ztracen.
Gratuluji ke 2. místu, Gregu
Tehdy na Giru šlo o klasickou horskou etapu. Ovšem i závěrečné časovky Grand Tour se staly svědkem nečekaných zvratů.
Na Tour 1968 v ní Nizozemec Jan Janssen dokázal vymazat 16sekundovou ztrátu na vedoucího Belgičana Van Springela a ze třetí příčky poskočil na první. Přitom jej předtím považovali za průměrného časovkáře.
„Nahecovalo mě, když jsem ve sprše zaslechl, jak o mě Italové vykládají: Janssen? Ten už je mrtvý,“ vrací se ve vzpomínkách ke svému životnímu závodu.
Nikdy nepodceňujte, neodepisujte a nedrážděte své soky, platilo v minulosti a platí to nyní i pro Frooma.
Laurent Fignon si do poslední etapy Tour 1989, časovky do Paříže, nesl náskok 50 vteřin na amerického rivala Grega LeMonda, za nímž před startem přišel a sarkasticky mu řekl: „Gratuluji ti ke druhému místu.“ Načež před reportéry vykládal: „Greg nemůže vyhrát. Neumí jezdit jako opravdový šampion.“
LeMond si vzal do časovky tehdejší aerodynamické novinky a prohlásil: „Pojedu tak rychle, jak mé tělo dokáže, a budu doufat, že nevykrvácím.“
Lemond or Fignon? Tech or Clasicism? #TDF2017 #bicycles #legends #road #maillotjaune #SocialMediaDay #headtohead #france #USA #TheProfessor https://t.co/IULlw8vozR
Fignon sice proťal cíl pevně přesvědčen, že je šampionem Tour, jenže vzápětí mu masér řekl: „Laurente, ty jsi prohrál.“
Chytl se za hlavu a rozbrečel se.
Poprvé od dětství.
Časovka, vedoucí na Champs-Elysées, tehdy měřila 24,5 kilometru. Dnes bude v Marseille jen o dva kilometry kratší.
Zvrat za 100 tisíc franků
Další slavní jezdci byli ze žlutého či růžového dresu vysvlečeni těsně před dokončením jejich vítězné mise nikoliv na trati, nýbrž na hotelových pokojích.
Dán Michael Rasmussen, suverén Tour 2007, ovládl tehdy i poslední horský dojezd na Aubisque, ale téhož večera jej vyloučila a vyhnala z hotelu jeho vlastní stáj Rabobank. Důvod? Prasklo na něj, jak umně a promyšleně se vyhýbal antidopingovým testům.
KDYSI A NYNÍ. Michael Rasmussen, když ještě vítězil na Tour, a nyní jako novinář.
Přímý zákrok dopingových komisařů naopak připravil o maglia rosa na Giru 1969 a 1999 legendy Eddyho Merckxe a Marka Pantaniho.
Nebo snad chcete ještě bizarnější případy?
Prosím, vypravme se do cyklistického dávnověku.
Francouz Jean Robic, řečený Jean Hašteřivý, ztrácel na Tour 1947 před poslední etapou do Paříže na vedoucího Itala Brambillu dokonce 2:58 minuty. Nabídl krajanovi Fachleitnerovi z konkurenčního týmu sumu 100 tisíc franků, pokud mu pomůže Brambillu zaskočit a nečekaně mu ujet. Italovi společně nadělili 13 minut! Zoufalý Brambilla pohřbil své kolo na zahradě.
Prochaine étape du Tour de France, #JeanRobic, champion en 1947, à lire dans "Robic 47" de Christian Laborde ➡ https://t.co/m0qdgwbMEz https://t.co/56ClQfpFPc
A co by měl říkat Giuseppe Azzini, lídr Gira 1913?
Ve sněhu a dešti zničující, 428 kilometrů dlouhé etapy do Aquily zčistajasna zmizel ze závodu. Marně ho hledali. Usnul ve stodole u trati, fyzicky naprosto vyčerpán. Teprve dalšího rána jej tady nalezl místní farmář, třesoucího se, s horečkou a zcela dezorientovaného.
Nebudu příliš riskovat
Froome se dnes v Marseille určitě nikam neztratí, nezapadne do závěje, nebude obětí podplácení mezi protivníky a pevně doufejme, že ani neuvízne v síti dopingových komisařů.
Do časovky si tentokrát neobleče technologicky „vymazlenou“ vortexovou tělovou kombinézu týmu Sky, ve které jel první den v Düsseldorfu, nýbrž klasickou žlutou od organizátorů.
„Nebude to však o kombinéze, ale o nohách,“ ujišťuje.
TĚLOVÁ KOMBINÉZA. Chris Froome ji použil v Düsseldorfu. Dnes obleče jinou, žlutou.
„Vaši soupeři mohou v sobotu jen získat. Zato vy můžete v časovce ztratit titul. Jste klidný?“ ptají se jej.
„Musím být,“ odvětí.
Klidný a absolutně koncentrovaný.
Denisi Meňšovovi v růžovém trikotu lídra Gira 2009 podklouzlo kolo na římské dlažbě v posledním kilometru závěrečné časovky. Rus přesto 20 sekund svého náskoku uhájil.
Právě pád, defekt či jiná mechanická závada budou patrně dnes i největší hrozbou pro Frooma.
Dvakrát se na této Tour dokázal ve finále etapy zachránit po mechanickém problému a s pomocí kolegů se dotáhl zpět k soupeřům.
V Marseille však bude bez své letky.
A půjde o každou vteřinu.
Podvědomě může sám sebe nabádat: Jeď raději opatrněji, omez možné riziko pádu. „Ano, nebudu riskovat absolutně. Jsem ve fantastické pozici, nechci se o ni vlastní vinou připravit,“ přitaká.
Jenže jaká mez opatrnosti je únosná, aby neohrozil vlastní náskok?
„Tohle nebude klasická časovka, ale specifický závod po 20 velmi únavných dnech,“ připomíná třetí Rigoberto Uran.
„Cokoliv se může stát.“
