Přestože se mu v profesním životě narozdíl od soukromého nedaří, motivaci neztrácí. "I když to zrovna nejde, snažím se vždycky odvést maximum," tvrdí pilot, který je spolu s jezdcem Toyoty Olivierem Panisem nejstarším účastníkem seriálu. Proti nadějným mladíkům se snaží využít své zkušenosti. "Mám dneska větší přehled než dřív," tvrdí a neobává se ani lepší fyzické kondice nováčků. "Není to jako ve fotbale, kde mladší hráči běhají rychleji," usmívá se.
Přesto už pomalu začíná svou devítiletou kariéru v královské třídě automobilových závodů bilancovat. Nejvíce se na ni podle Frentzena hodí přirovnání k trhu s akciemi: "Jednou nahoře, jednou dole." Před šesti lety skončil s Williamsem na druhém místě v konečném pořadí mistrovství světa a v Imole vyhrál poprvé v kariéře Velkou cenu. O dva roky později zvítězil s Jordanem ve dvou závodech a s podceňovaným vozem nakonec skončil v hodnocení MS třetí. V roce 2001 byl ale z Jordanu propuštěn a vystřídal krachující stáje Prost a Arrows.
Sny o mistrovském titulu prý už Frentzen vzdal a může s tím bez problémů žít. "Aby se člověk mohl stát mistrem světa, musí mít odpovídající auto," uznal Němec, jenž byl pro své jezdecké umění považován za velkou naději formule 1. Nyní hledá uspokojení jinde. "Je velký úspěch, když víte, že se vám podařilo z auta dostat maximum," tvrdí s tím, že pro Sauber by úspěch znamenalo páté nebo šesté místo.
Na konec kariéry zatím nepomýšlí. Už dříve prohlásil, že by rád překonal rekord Riccarda Patreseho, který nastoupil k 256 závodům Grand Prix. "Na to bych ale musel závodit ještě asi šest a půl roku," usmál se. V Rakousku totiž v neděli nastoupí teprve ke 147. Velké ceně.