Trenérský mág z Velkých Karlovic připravil pět vítězů Velké pardubické, naposledy triumfoval před devíti lety s Maskulem.
Na které vítězství nejraději vzpomínáte?
Všechna byla krásná, ale nejkrásnější první s Valenciem. Všichni se nám smáli, proč jezdíme do Pardubic, když se tam vždycky na Hadím příkopu vykoupeme a jedeme zpátky. Vítězství s Valenciem bylo o to cennější, že jsme si ho odchovali v naší hříbárně a jeho matkou byla naše klisna. Hodně důležitá byla výhra na jubilejní sté Velké s Libentínou. Díky tomu se nám otevřely větší finanční možnosti.
Triumfy Františka Holčáka ve Velké1986 - Valencio 1990 - Libentína 1993 - Rigoletto 1994 - Erudit 2005 - Maskul |
Letos vám poběží Gauner Danon. Jaké má ambice?
Každý může vyhrát. Velká je dostih pravdy. Když nebudete mít štěstí, srazí vás kůň v cílové rovině. Když doběhne do pátého místa, bude velký frajer. V kvalifikaci skončil druhý o hlavu a tisíc metrů navíc bude pro něho výhodou. A máme sedmičku, což je šťastné číslo. Koník je zdravý a připravený. Startovní pole je ale veliké, pár koní by tam nemuselo být. Prvních pět šest skoků bude problematických, než se seřadí.
Je příprava na Velkou pardubickou hodně odlišná od jiných dostihů?
Úplně jiná. Kůň si musí zvyknout na dráhu, trávu, oranici, těžké překážky, být vyskákaný. Nesmí ho překvapit žádný kopeček. Tohle všechno máme v Karlovicích. Kopce a lesy jsou na fyzičku úžasné.
Co všechno musí splňovat potenciální vítěz Velké?
Není vůbec snadné najít takového koně. Musí být vytrvalec, skokan, psychicky vyvážený, mít charakter... všech pět P, možná i šest. Kůň se chystá dlouhou dobu a třeba dva roky nic nevyhraje. Majitel platí a musí trpělivě čekat. Je to dost těžká řehole a tisíc aspektů to může ovlivnit. Záleží, jak pracuje žokej. Dáváte dohromady dva živé organismy, je to jemná práce.
Jak vybíráte jezdce?
Aby pokud možno co nejlépe pasoval ke koníkovi. Jenže se žokeji na překážkové dostihy je potíž. Nejen v Česku, ale i ve světě je jich málo. Je to profesionální práce, ale špatně hodnocená. Přitom na každém skoku si můžou ublížit.
Poznáte už ráno, jak na tom kůň je?
Nejsem vševěd, nevidím do něho úplně, ale za ta léta už do něho umím nahlédnout. Když má ráno čistý žlábek, hezký chlup a jasné oko, je to v pořádku. Ale když stojí s hlavou dolů jako před jatkami, je to špatně.
