Kvalifikace pokračuje v neděli ve Zlíně duelem s Makedonií.
Potvrdilo se, jak přesná byla slova zraněného kapitána Filipa Jíchy, jednoho z devíti marodů. Ten pronesl: „Ve Francii bychom byli outsidery i v plné sestavě a s nejlepší formou všech hráčů.“
K tomu bylo v těžké premiéře nových trenérů hodně daleko. Francouzi naopak měli až na drobné výjimky k dispozici to nejlepší. Do branky ani nešel slavný Omeyer, ale s číslem 1 Cyril Dumoulin - a ukázal, že klidně může být jedničkou týmu. Chytal skvěle, zlikvidoval mnoho českých šancí.
Přesto to v první čtvrthodině nevypadalo špatně. Češi byli kurážní, v útoku střílel plzeňský Petr Linhart. Jistě, bylo znát, jak moc jsou Francouzi dobří, ale i tak ve 12. minutě vedli pouze 6:5.
Krásná hala v Chambéry se zaplnila, z tribun povzbuzovalo Francouze 4 400 diváků, hráče přivítala ohňová show, lidé pěli národní hymnu... A zůstali klidní. Však se síla generace sběratelů trofejí, která za posledních sedm let získala šest zlatých medailí z velkých turnajů včetně dvou olympiád, brzy začala ukazovat naplno.
11:6, 16:9 a v poločase 20:12, skóre se s postupem času měnilo v český neprospěch. Důvody? Nezpochybnitelná individuální kvalita Francouzů, dynamika i silová převaha: hlavně na středu brankoviště stačily jednoduché kombinace a šutéři v čele s Nikolou Karabatičem pálili „z volné ruky“, z příliš snadných pozic. Velmi dobře chytal Dumoulin, hbitý Honrubia na křídle byl v této fázi nejlepším střelcem mužstva.
Pro českou sestavu to bylo chvílemi na hraně neřešitelného. Pokud se nezapočítají protřelí brankáři Štochl a Galia, měla základní šestka v poli Motl, Škvařil, Babák, Linhart, Jurka a Šindelář věkový průměr pouhých 25 let, na spojkách to pak bylo ještě výraznější. Zvlášť když šel do hry teprve 20letý dlouhán Michal Kasal. A byl velmi dobrý: některé jeho gólové střely byly vskutku nechytatelné.
Kasal patřil spolu s Linhartem na české straně k nejvýraznějším tvářím, oba odehráli - zvlášť při přihlédnutí k jejich nedostatku mezinárodních zkušeností - velmi dobrý duel. Ale v součtu to vůbec nemohlo stačit na francouzskou soupisku hvězd. Nejvíc znát to šlo v druhé polovině úvodního poločasu: zatímco Čechům začaly mírně chybět síly, domácí točili v sestavě zcela plnohodnotné muže.
Takovou kvalitou ani kvantitou česká házená zdaleka nedisponuje.
A ve druhé půli to bylo podobné. Francouzi s chutí dávali snadné branky, křídelník Joli bouřlivě slavil proměněné sedmimetrové hody. O deset branek to poprvé bylo v 41. minutě (27:17).
Některé chyby nezkušeného mužstva by byly tolerovatelné, ale v součtu si jich vítězové svým tlakem vytvořili příliš mnoho. V závěru už to nebyl příjemný pohled. Gól střídal gól, celkový rozdíl ve skóre nakonec činil propastných 16 branek.
„Francie je nejlepší tým planety,“ nepochyboval trenér Filip. Od takového soka má pak lekce dvě tváře: je ohromně cenná, ale zároveň také pořádně tvrdá.
I přes jasný průběh se v české hře našly některé dobré chvíle, od nichž se je třeba odrazit směrem k nedělnímu duelu. Až ve Zlíně od 13.30 Češi vyběhnou na hřiště proti silné Makedonii, měl by to být podle předpokladů klíčový duel skupiny (jejím posledním, čtvrtým účastníkem je Švýcarsko). Se dvěma body proti Francii obzvláště při české marodce nepočítali ani největší optimisté. To proti Makedonii už bodový zisk bude nutně potřeba.
Kvalifikace o na mistrovství Evropy házenkářů 2016Francie - Česko 41:25 (20:12) |
Tabulka
| Tým | Z | V | R | P | S | B | |
| 1. | Francie | 1 | 1 | 0 | 0 | 41:25 | 2 |
| 2. | Makedonie | 1 | 1 | 0 | 0 | 27:20 | 2 |
| 3. | Švýcarsko | 1 | 0 | 0 | 1 | 20:27 | 0 |
| 4. | Česko | 1 | 0 | 0 | 1 | 25:41 | 0 |
