"Tohle je nejsilnější mužstvo, ve kterém jsem v reprezentaci hrál," dokládá Milan Fridrich svůj tip.
V minulém týmu dobyl Fridrich na posledním šampionátu před dvěma lety ve Finsku bronz, teď třiatřicetiletý kapitán tvrdí: "Mým cílem je znovu medaile, ale věřím, že to může být zlatá."
Možná je to opravdu spíš troufalý sen, než reálná tužba. Zatím totiž Česko získalo od roku 1996, kdy se šampionáty jednou za dva roky pořádají, dvě medaile.
Onen zmíněný bronz a před osmi lety právě ve Švýcarsku senzační stříbro. Jinak je ale pro mužstvo finále zakleté a třeba Švédsko tým nikdy v historii neporazil. A právě s ním by se měl teoreticky potkat v semifinále.
"Že jsme je nikdy neporazili? Přišel ideální čas je sestřelit," říká Fridrich. Pak ale už s vážnější tváří přizná: "Praktikují jiný styl, než na který jsme u nich byli zvyklí. Už to neplácají do prázdné, naopak chodí do osobních soubojů, lokty mají vysoko. Na to si musíme zvyknout."
Jenže než přijdou na řadu Švédové, je před Českem základní skupina, kterou odehrají v Curychu. V něm se nejdříve v neděli střetnou s Japonskem, o den později se Spojenými státy a vše završí v úterý s Lotyšskem (všechny zápasy vysílá ČT Sport).
"Japonci jsou outsideři, kteří si to chtějí na mistrovství hlavně užít. Spojené státy budou o stupeň výš, neboť pár jejich kluků hraje ve Švýcarsku a nejsilnější budou Lotyši. To jsou dvoumetroví házenkáři," říká trenér Tomáš Trnavský.
S týmem do Švýcarska odjel o půlnoci v noci na čtvrtek. Ten samý den tým stihne jeden trénink, v pátek a v sobotu má na programu dva a v neděli už startuje cesta za Fridrichovým vysněným zlatem.