"Seběhlo se to všechno tak rychle," řekl pro MF DNES 26letý Tiitu. "Najednou jsem měl ruce nad hlavou, někam jsem běžel a skákali na mě spoluhráči."
Co tenhle triumf znamená pro Finsko?
Je to jako porazit obra. Ale musíme se na to dívat tak, že teď je to na světové tituly 6:1 pro Švédy.
Takže musíte vyhrát pětkrát v řadě.
To není zrovna jednoduchý úkol (smích). Myslím, že začíná nová éra, ve které by už Švédi nemuseli vládnout tak jasně. Před námi je světový šampionát ve Finsku. Musíme se pořád zlepšovat. Jedině tak můžeme být nejlepší i v roce 2010. A přilákat na mistrovství dost diváků.
Jako se to povedlo v Česku?
Ano, přesně tak. To bylo skvělé! Kolik lidí dorazilo na finále?
Přes čtrnáct tisíc.
Rekord tedy nepadl. Ale nevadí, i tak si čeští fanoušci zaslouží velký dík. Znám je, jezdím na letní turnaje Czech Open, hodně je uznávám. Češi jsou milý národ. Pokud něco potřebujete, jejich odpověď je obyčejně "Ano".
A jak byste srovnal kvality českého a finského týmu?
Rychle se zlepšujete. Existují však oblasti, kde jsou nedostatky pořád vidět. Podle semifinále a utkání o bronz bych řekl, že by Češi neměli hrát tak ustrašeně. Mají na to hrát odvážněji, jen si zatím netroufnou. Možná to ale plynulo z toho, že hráli před domácím publikem.
Zmínil jste Czech Open, které si florbalisté umějí užít i mimo hřiště. Při šampionátu jste asi měli přísnější večerky, že?
Copak večerky, ty se zas tak nelišily. Během Czech Open jsem tady taky moc neflámoval. Rozdíly jsou jinde. Třeba v tom, že na zápasy Czech Open jsme jezdili tramvají. To teď nehrozilo, mistrovství světa se bere vážněji. Co bychom taky měli brát seriózněji než mistrovství?
Teď už ale máte dohráno. Stihnete oslavu ještě v Praze?
Domů se vracíme v pondělí ráno. Máme celou noc na pražskou party.
Jak divoké to bude pak ve Finsku?
Nečekám plná náměstí, ale na letiště by za námi někdo přijít mohl. Každopádně si myslím, že díky nám je teď ve Finsku hodně usměvavých a šťastných tváří.
