"Neměl pořádnou nabídku z první ligy, a tak šel za penězi do čtvrté. Rozumím mu, má věk a chce zabezpečit rodinu," říká trenér Tomáš Trnavský.
Sám dal Zálesnému požehnání, ať se přestupu nebojí. A že poslední půlrok hraje jen proti amatérům, kteří si chtějí "udělat žízeň?" "Za tu dobu nic neztratil, na hřišti tráví až 45 minut za zápas. Góly umí dávat, je agresivní a hraje, jako když mu bylo dvacet."
I sám Zálesný přidá obhajobu: "Jsem stále rychlý, což potvrdily i testy v nároďáku. Jen tak mě někdo nechytne."
Léta je nepřehlédnutelným mužem reprezentace. Na hřišti je k nezastavení, peláší ze strany na stranu, střílí z každé pozice a na krku se mu houpe velký řetěz. Občas v něm bouchnou saze tak jako u hokejového rebela Dudy, jenž je také Zálesného vzorem.
Teď už je 32letý hráč na šestém šampionátu, a jak přiznává, také na posledním. Přesto šokoval, když se v létě rozhodl pro přestup z elitní do čtvrté ligy, do týmu Gordola.
"Bylo pár lidí, kteří mě od toho zrazovali. Že je to velký krok zpátky, že ztratím na kondici, jenže to je přece jen a jen o tom hráči samotném."
Do italské části Švýcarska ho přitáhl trenér, dal mu volnost a profismlouvu: jako šéftrenér dohlíží na výchovu mládeže. A užívá života: "Pod okny mám palmy, kousek od domu krásné jezero." Zatím se mu však nedaří plnit úkol, který dostal jako hráč: postoupit výš. Klub je až sedmý.
"Jedinec v tom mančaftu neznamená nic. Může dát dva tři góly, pár zápasů ovlivní, ale neudělá celou soutěž," říkal už v říjnu.
Zálesný není jediným reprezentantem, který nehraje nejvyšší ligu. Útočník Slaný působí v České Lípě v druhé nejvyšší soutěži. Ve Švýcarsku je na stejné úrovni obránce Chrápek.