V semifinále s Finskem (3:4) i v boji o bronz se Švýcarskem (4:5) odvedl podle jeho slov tým maximum, ale na stupně vítězů to nestačilo. Na historický bronz z roku 2011 Češky nenavázaly a skončily potřetí z posledních čtyř šampionátu čtvrté.
„Finsko a Švýcarsko jsou těsně před námi. Věděli jsme, že musíme zahrát sto procent toho, co jsme schopní. S Finskem se to až na pár hrubic podařilo. Se Švýcarskem se nevedla jedna třetina. Byla to hrana toho, co jsme v současné době schopní hrát,“ uvedl Janovský.
Poukázal na to, že český tým se Švédskem dosud na světových šampionátech prohrál všechny čtyři zápasy, s Finskem všech devět a se Švýcarskem vyhrál jediné ze sedmi utkání. „Teď se můžeme snažit, abychom Finsko a Švýcarsko v jednom zápase porazili, což se mohlo stát tady na mistrovství světa. Dalším cílem by mělo být, abychom byli lepší než oni,“ podotkl Janovský.
Byl spokojený, že jeho tým bez potíží zvládl duely s outsidery - Lotyšskem (15:2) a Německem (9:1) v základní skupině i Polskem (8:2) ve čtvrtfinále. „Tyto týmy, které skončily na pátém, šestém a sedmém místě, jsme s přehledem přehráli. Byli jsme perfektně připravení a soupeře jsme rozstříleli,“ řekl Janovský.
Naopak duel se Švédskem ve skupině týmu vůbec nevyšel a utrpěl rekordní porážku 2:17. „Švédsko je v tuto chvíli nad naše síly. Pro mě hrají až air florbal. Musíme se snažit dělat to, co dělají oni a to v klubové i reprezentační přípravě, aby se rozdíl ještě nezvětšil,“ prohlásil kouč.
Český florbal se podle něj, na ženské i mužské reprezentační i klubové scéně, usadil na čtvrtém místě a čeká jej hodně práce, aby se posunul vzhůru. „Třeba i na říjnovém Poháru mistrů české kluby porazily jen norské týmy. Čtvrté místo je realita,“ uvedl Janovský.
„Dělejme všichni na individuální, klubové i reprezentační úrovni, aby se posunul mezi tři nejlepší týmy světa.“ K tomu je podle něj potřeba vytvořit i podmínky, aby florbalistky nekončily ve věku 26 let, jako se například chystá nejproduktivnější hráčka českého týmu Eliška Vrátná. Jedním z drobných kroků podle něj může být i finanční kompenzace za volna v práci, kterou zavádí vedení Českého florbalu u mužské reprezentace za herní akce.
„Potřebujeme tu silnou generaci ve věku 26 až 28 let, jako to mají Švédky či Finky. Musíme udělat vše, aby ty holky chtěly reprezentovat, protože ono to je opravdu náročné dělat vrcholový sport při zaměstnání. Ty mladší pak mohou díky tomu přebírat zkušenosti,“ uvedl Janovský.
Vyzrálost herní i lidská podle něj dokumentovaly na turnaji třeba kapitánka Denisa Billá či právě Vrátná. „Eliška ohromně vyzrála lidsky. Je přesně ta hráčka, která má něco odehráno, má za sebou životní cestu, jako je svatba, dokončené vzdělání a zaměstnání a ona to v tu chvíli přenese na hřiště. Určitě bych si přál, aby Eliška u vrcholového florbalu i na reprezentační úrovni vydržela,“ řekl Janovský.
Vyzdvihl, že hodně hráček na sobě v dvouletém cyklu intenzivně pracovalo, aby byly připravené na šampionát. „Brankářka Lenka Kubíčková dva roky dřela, aby se mohla vrátit do reprezentace. Ohromně se posunula a je to důkaz, že i hráčka nad třicet let se dokáže posunout, pokud má motivaci. Z hráček v poli bych chtěl zmínit přístup Martiny Čapkové. Když porovnáte, jak odehrála minulé mistrovství světa a toto, to jsou dvě odlišné hráčky,“ dodal Janovský.
