Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Florbalový rekordman Curney: Už nejsem tak horká hlava jako zamlada

FLORBALOVÝ ČERT. Černé kudrnaté vlasy, zarostlá tvář, emotivní gesta. I to je Jiří Curney. | foto: Štěpán Tomš

19 2017
Nikdo v Česku nedokázal s florbalovým míčkem víc. Jiří Curney z Mladé Boleslavi, nový král ligy v počtu bodů.

Bylo mu šestnáct, když ve florbalové lize začínal doma v Třinci. „Hrozná divočina. Jen jsem útočil a na hlavě jsem měl koberec,“ směje se Jiří Curney svým kudrnatým černým vlasům. Později v Ostravě potkal i jistého Petra Skácela: „Výjimečný spoluhráč s neuvěřitelným citem.“

Jak Curney překonal rekord

Zpravodajství

Právě jeho Curney minulý týden vystřídal v čele historického bodování české ligy. Za necelých dvanáct sezon stihl v základní části už 300 gólů a 219 nahrávek, téměř polovinou z 519 bodů potěšil fanoušky v Mladé Boleslavi. „V Česku je to nejlepší florbalová adresa,“ říká přesvědčeně nový král svého sportu.

Jaký život má nejproduktivnější český florbalista?
Nejsem profesionál, normálně chodím do práce. Není to tak dávno, co jsem pracoval od šesti ráno do půl třetí, navíc jsem dojížděl. Pak jsem si polepšil a současnou práci dokážu líp časově skloubit s florbalem. V tom je velká boleslavská výhoda. I když rozhodně nejsme tým profesionálů, máme v klubu skvělé zázemí, abychom sport mohli dělat kvalitně.

Jiří Curney

Čísla a zajímavosti

  • 519 bodů už nasbíral ve florbalové lize Jiří Curney a překonal Petra Skácela (511).
  • 249 zápasů dosud v základní části odehrál. V 28 letech tak může myslet i na metu 400.
  • 51 utkání zvládl za reprezentaci, nechyběl na posledních dvou mistrovstvích světa.

A někdy tím trochu štvete ostatní.
Občas nás soupeři kritizují, ale já věřím, že kdyby dostali nabídku z Boleslavi, moc rádi by u nás hráli. Co se týče fungování klubu, tréninků a toho, jak florbal ve městě žije, nám těžko může někdo konkurovat. Jsou i další kvalitní kluby - třeba Chodov a Vítkovice. Ale myslím, že v Česku není lepší florbalová adresa než Boleslav.

Jak funguje tým plný špičkových hráčů?
Dobře - a nejlépe je to vidět na tréninku. Trenér má vysoké nároky, ale to my hráči sami na sebe taky. Nepřipadá v úvahu v něčem polevit, všechny baví, že si mohou zahrát s těmi nejlepšími, kteří dávají florbalu všechno, i když jdou na trénink po práci.

Tak co Boleslavi chybí k titulu?
To je věčná otázka. Děláme pro to všechno. Dvakrát jsme byli v superfinále, kde už rozhodují opravdu maličkosti. Může to být přestřelka, může to být taktická bitva - zažili jsme oboje. Nemůžeme mít jiný cíl. Letos jsme zase silnější a lepší.

DOBRÁ PRÁCE, HOCHU. Boleslavský trenér Jan Pazdera (čelem) slaví postup do...
HRDINA ZÁPASU. Útočník florbalové Mladé Boleslavi Jiří Curney nastřílel...

Jiří Curney v boleslavském dresu

Sám máte ještě jednu finálovou zkušenost z Ostravy.
Jaro 2011 a jízda snů. Nikdo od nás nic nečekal, ale my měli dvě silné pětky. V semifinále jsme vyřadili Vítkovice a myslím, že i ve finále (série na tři vítězství, pak bylo zavedeno superfinále - pozn. red.) jsme byli lepší než Tatran. V rozhodujícím pátém zápase jsme dvanáct minut před koncem vedli 8:3. Ale prohráli jsme 8:9 v prodloužení.

Kolaps?
Asi jsme na to tenkrát nebyli připraveni v hlavě. My hráli pořád stejně, jak nás to bavilo. Byla to snová sezona, protože o rok dříve jsme hráli play-down.

Když straší florbalový čert: Curney překonal český rekord v gólech

Říjen 2016

V týmu jste byl i s Petrem Skácelem, kterého teď střídáte v čele tabulky historického bodování.
On byl výjimečný. Přirovnal bych ho k Petrovi Novotnému od nás z Boleslavi. Měl skvělý cit pro přihrávku. Když jsem s ním hrál, jedno dvě střídání se nic nedělo a v tom třetím jsem najednou dostal na čepel míček a dával jsem gól do prázdné brány. Finální fázi měl dokonalou.

Jak se skládá takový rekord? Co je k němu potřeba?
Zaprvé musíte mít důvěru trenéra - ať jsem byl v jakémkoliv klubu, vždycky jsem hrál přesilovky a měl hodně času na hřišti. Taky záleží na zdraví - mně se vyhýbá vážnější zranění. A taky mám štěstí na výjimečné spoluhráče.

Curneyho Mladá Boleslav

Tým nového rekordmana českého florbalu nyní vede superligu o bod před Vítkovicemi a pražským Chodovem, který má jeden zápas k dobru. Boleslavským maximem jsou zatím druhá místa ze sezon 2014/15 a 2016/17. Klub už však třikrát za poslední čtyři roky vyhrál domácí pohár a útočí na čtvrtý - ve středu od 19.30 hodin v boleslavské sportovní hale hraje čtvrtfinále proti Ostravě.

A není to i naopak? Že spoluhráči mají štěstí na vás?
(smích) Jak kdy. Víte, se mnou není úplně jednoduché hrát.

Jak to?
Nemám na spoluhráče zrovna malé nároky. Když připravím šanci a někdo ji nepromění, občas reaguju podrážděně. Ale myslím, že se v tom zlepšuju. Už to není tak hrozné jako dřív.

A v minulosti to tedy vypadalo jak?
To mě štvalo skoro všechno. (smích) Ale už nejsem tak horká hlava jako zamlada.

Jak lze nasbírat tolik bodů, když vás každý zná a dává si pozor?
V tomhle to mají boleslavští soupeři těžké. Když budou bránit jen mě, spousta mých spoluhráčů je tak kvalitních, že se prosadí sami. Proto soupeři nemůžou koukat jen na mě. V Boleslavi je vždycky na hřišti pět mimořádně silných hráčů, vytvářejí prostor, šance, dokážeme si vyhovět. Myslím, že kdybych byl ve slabším týmu, kde by to stálo jen na mně, tolik bodů bych neměl.

Jste novým králem ligy, ale v reprezentaci poslední dobou chybíte. Tušíte důvod?
Každý kouč má své oblíbené hráče. Předchozímu trenérovi Radimu Cepkovi jsem asi seděl do koncepce a systému, teď je to jinak. Musím přiznat, že mi nevyšly první akce pod novým trenérem Petri Kettunenem. Světové hry byly z mé strany propadák, nezapsal jsem se dobře a teď jsou v reprezentaci jiní hráči. Musím hrát co nejlépe v klubu a věřit, že se to ještě obrátí.

Jiří Curney a další čeští florbalisté se hecují před semifinále s Finskem.
Český florbalista Jiří Curney uhání s míčkem do další akce.
Český florbalista Jiří Curney v šanci před lotyšskou brankou.

Jiří Curney v reprezentačním dresu

Do mistrovství světa 2018 v Praze zbývá rok.
Je to lákadlo, ale nechci podléhat emocím. Beru mistrovství světa jako mistrovství světa, reprezentace je jenom jedna. Netěší mě ta situace, ale uznávám, že i současní reprezentanti jsou kvalitní a trenér Kettunen na ně sází. Budu dělat maximum, abych se do nároďáku vrátil, ale každá nominace v každém sportu má nějaké otazníky, které musí rozhodnout trenér.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze