Finská posila: Praha? Miluju to tady

Praha - Jeden zná osobně hvězdného hokejistu Saku Koivu, druhý má na hřišti instinkt slavného florbalisty Punkariho. To jsou Otto Huttunen a Frederik Hollmérus. Dva finští florbalisté, kteří před začínající sezonou posílili extraligového nováčka Sokol Královské Vinohrady.

Proč jste se rozhodli pro Česko?
Otto: Vinohradský florbalista Eda Piňos půl roku studoval v Turku, hrál u nás za Ruosku. Tam proběhl první kontakt. Já chtěl změnit prostředí, i když jsem si nejdřív myslel spíš na Londýn. To kvůli fotbalovému Arsenalu. Nakonec jsem si ale řekl: Praha? Proč ne?
Frederik: Já se vlastně přidal.
Otto: Byl to pro mě sen, jít ven a hrát. Jenom přítelkyně Hanna se zkraje bránila. Přesvědčil jsem ji za týden. Už si tady našla přátele – z práce a z frisbee týmu, ve kterém hraje.

Jaké jsou vaše první české dojmy?
Otto: Je tu sranda. Lidi jsou vřelí a pivo studené. Nejlepší na Praze je ta atmosféra. Je to mix jižní, východní a západní Evropy. Prostě to tady miluju. Nic mi nechybí.
Frederik: Jsou tu skvělé hospody, levné a skvělé pivo. A holky – jen jsou na mě moc vysoký.
Otto: Jsou jen tři místa na světě, kde bych chtěl žít: Turku, Londýn a Praha. Vždyť je také Praha ve Finsku hodně populární.
Frederik: Rodiče si nejdříve mysleli, že jedu někam do východní Evropy, Praha je ale nejkrásnější město na světě.

Frederik Hollmérus

27 let, obránce, 170cm
Naposledy hrál za TPS Turku. Podobný hráč jako uznávaný florbalista Vesa Punkari, má skvělou nahrávku i střelu. V Česku pracuje jako účetní. Druholigové finské Loviise šéfuje jeho otec, který se mimo jiné podílel na příchodu kouče české reprezentace Zdeňka Skružného.

Hraje se v Česku hodně odlišně?
Otto: Víc se tu při hře běhá. U nás je hra založena více na taktice.
Frederik: Je víc organizovaná, každý přesně ví, co má hrát. I přístup k tréninku je profesionálnější, i malé věci děláme automaticky. Tady je to spíš živelné pojetí. Vidím tu ale zapálení pro florbal, které už ve Finsku pomalu vyprchává. Negativa? Zatím jsem tady zažil opravdu špatné rozhodčí, připouštějí moc sekání a málo fyzické hry tělem.

Otto Huttunen

26 let, levé křídlo, 175 cm
Naposledy Ruoska (3. liga).
Hraje s úplně rovnou čepelí a moc nestřílí. Jeho oblíbené místo je u mantinelu, odkud posílá přesné nahrávky. Hrál v juniorském výběru Finska, stejně jako Frederik. Pracuje jako recepční v jednom luxusním pražském fitness centru.

Jak jste spokojeni se svým bydlením na Žižkově?
Frederik: Je to skvělé, i když zatím trochu neobydlené. Pořád sháníme nějaký nábytek. Ještě nám chybí pořádný stůl. Nevíte o nějakém?
Otto: Skvělý je ten teplý podzim. Můžeme v půlce září chodit venku v tričku a kraťasech. To z Finska neznáme. Byli jsme jenom překvapení, kolik je na ulicích psích lejn. Pořád se musíme koukat pod nohy.

Otto, vy jste prý kamarád hokejisty Koiva?
Otto: Kamarád? To přímo ne. Ale známe se, máme spoustu společných známých. Turku je malé město. Ale hrál jsem florbal proti jeho bratrovi Mikkovi, než odešel do NHL. A na střední škole mě učila matka gólmana Niittymäkiho, co teď chytá za Philadelphii.