Finští běžci, kteří naposledy získali zlato ze štafety na olympijských hrách v roce 1976, se od začátku drželi ve vedoucí skupince. Na posledním úseku uzdravený Myllylä nasadil k trháku. Tor Arne Hetland, který ve středu vyhrál zlato ve sprintu, jeho tempu nestačil. Po předávce pátý Švéd Per Elofsson se na posledním desetikilometrovém úseku probojoval před Rusko i Německo.
"Vypadal jako králíček na tom prvním kopci, jak skákal nahoru a dolů," utahoval si z Myllyläho finišman norské štafety Hetland. "Snažil jsem se od Hetlanda co nejdříve odtrhnout. Nechtěl jsem, abychom spolu doběhli až do cíle," vylíčil závod ze svého pohledu Fin.
Hetland na něj nakonec v cíli ztratil jen 17 sekund. "Jenže mě to stálo všechny síly. Najednou jsem pocítil únavu. Musel jsem potom běžet zbytek závodu opatrně, protože můj náskok nebyl nijak velký," vykládal Myllylä, který kvůli nemoci vzdal druhou polovinu sobotního závodu v kombinaci.
V kuloárech se později jeho náhlé rozhodnutí vzdát dávalo do souvislosti s dopingovým skandálem jeho krajana Jariho Isometsäho, který v kombinaci doběhl druhý. "Byl jsem dost nervózní," přiznal Myllylä, že byl pod tlakem. "V cíli jsem
nevěděl, jestli mám brečet, nebo se smát," dodal.
Hetland doběhl úplně vyčerpaný. "Aby ne, vždyť mám v nohou včerejší sprint," usmíval se unaveně Nor. "Snažil jsem se Myllyläho držet, ale nedostávalo se mi sil," přiznal.
Češi naopak ztráceli už od prvních kilometrů. První Kučera na své trase ztratil více než čtyři a půl minuty a předával jako poslední. Bauer na druhém klasickém úseku nabral další minutu a Michl vyrážel na první desetikilometrovou část volnou technikou s odstupem 5:39 minuty. Finišmanovi Koukalovi předával s téměř sedmiminutovou ztrátou na vedoucí Finy, na polovinu však zkrátil minutový odstup za předposlední Ukrajinou.
Ani Koukal, jenž ve středu nešťastně vypadl ve čtvrtfinále sprintu, nedokázal propad českého týmu za nejlepšími zmírnit. Do cíle dojel se ztrátou osmi a půl minuty, dokázal alespoň předjet ukrajinského běžce a posunul reprezentanty na předposlední místo.
"Vůbec jsem se nemohl svézt, zabrat. Nic se s tím nedalo dělat. Zkrátka na to nemám," kál se Kučera. "Jenom já za to mohu." Ostatním členům štafety se na start nastupovalo těžko. "Doufám, že už nikdy nebudu přebírat poslední, to je strašné.
Raději nebudu mluvit, abych nebyl sprostý," nasupeně pronesl Bauer po druhém úseku.
Michl podotkl, že lyžování v této situaci příliš nebaví. "Přesto jsem se snažil jet naplno, ale neměl jsem příliš dobrý pocit," konstatoval. Koukal odmítl možnost, že se měla štafeta vzdát. "Po pěti kilometrech jsme věděli, že to je ztracené, ale štafeta na mistrovství světa se nebalí. Každý jede na úseku za sebe, ale
taky za všechny ostatní a bez domluvy to nelze," vysvětlil Koukal.
Bral svůj úsek jako rychlejší trénink a boj o 'Černého Petra'. "Ukrajince jsem dojel na osmém kilometru, ale vzdálil jsem se mu v posledním kopci před stadionem," popsal Koukal. Schoulený a se slzami v očích se vyrovnával s potupnou prohrou trenér Miroslav Petrásek v mazací buňce. "Nic k tomu nemám," bránil se.
Nakonec ale kousl do kyselého jablka. Měl spor s vedením, sám chtěl na první úsek postavit Jiřího Magála. "Pan Honzl nechtěl, aby sem Magál vůbec vyrazil. Když jsem
řekl Jirka Magál, hned všem naběhly pupínky," řekl trenér. "Jeho rozběhy štafet na Světových pohárech byly hodnoceny jako špatné, i když jsme skončili desátí a sedmí a odstup nebyl veliký," poukázal Petrásek. "Já určil kritéria a Magál je splnil, ale tlak byl veliký a on za mnou nakonec sám přišel, že štafetu nechce rozbíhat. Načež Kučera zajel celkem slušně třicítku, s čímž panovala všeobecná spokojenost," vysvětlil kouč.
Petrásek si myslí, že kdyby nastoupil místo Kučery Magál, tak mohlo vše vypadat jinak. "Nechci nikomu sahat o svědomí, Kučera je hodný kluk, ale myslím, že Magál by tolik neztratil a reálně jsem mohli bojovat o deváté, desáté místo," mínil Petrásek.
Před dvanácti lety na mistrovství světa v Lahti slavila česká štafeta úspěch. Kvarteto Ladislav Švanda, Martin Petrásek, Radim Nyč a Václav Korunka vybojovalo bronzovou medaili. Letos Češi hluboko propadli. "Já jsem to prožil tady v buňce a veselé to není," popsal své pocity Korunka, který na MS pomáhá s mazáním.
"Bylo to špatně rozjeté, pak už s tím člověk nic nenadělá. To patří ke sportu," dodal Korunka. Vzpomněl si, že před šesti lety zažil něco podobného při štafetě na Světovém poháru v Itálii. "Tam nás odvolali, já na čtvrtý úsek vůbec nenastoupil," řekl Korunka.
Výsledky
1. Finsko (Immonen, Kirvesniemi, Repo, Myllylä) 1:36:15,5 hod., 2. Norsko (Estil, Hjelmeset, Alsgaard, Hetland) -27,0, 3. Švédsko (Lindgren, Fredrikson, Ingesson, Elofsson) -1:09,7, 4. Německo -1:15,0, 5. Rusko -1:47,2, 6. Rakousko -2:00,8, 7. Itálie -2:29,6, 8. Estonsko -4:02,1, 9. Švýcarsko -4:30,7, 10. Bělorusko -5:12,5, 11. Slovensko -5:17,0, ...15. Česká republika (Kučera, Bauer, Michl, Koukal) -8:37,8.
