Vystudovaný lékař Fichtl totiž v pondělí 3. srpna nastupuje do zaměstnání. Na chirurgii plzeňské fakultní nemocnice. "A s vrcholovým plaváním nejspíš skončím," potvrzuje pětadvacetiletý Plzeňák.
Povolání lékaře totiž podle něj nepůjde s pravidelnými tréninky skloubit. "Až první dny ukáží, jak časově náročná to bude práce. Předpokládám ale, že hodně, a tak musí jít plavání stranou. Tahle sezona pro mě skončila určitě a i když plavat budu minimálně rekreačně dál, na mistrovství světa už to nebude," přemítá pár dnů před zahájením lékařské kariéry.
Reprezentant v dálkovém plavání tak dává podobně jako před lety kanoista Lukáš Pollert přednost bílému plášti před vrcholovým sportem. "Do práce se těším," říká Fichtl. "Ale mám také velký respekt. Chirurgie mě baví, je to zajímavý obor. A bude mě v životě živit. S plaváním by to už stejně na dlouho nebylo, sportovec je samozřejmě limitovaný věkem."
S 12. místem na posledním mistrovství světa je spokojený. "Chtěl jsem být mezi prvními šestnácti, takže jsem si svůj cíl splnil. A na desítce jsem zaplaval vůbec nejlépe na světových šampionátech."
Přesto má i výhrady. Pětka mu nevyšla tak, jak si představoval. "Přitom jsem si myslel, že na ní nebude tak silná konkurence a tak bych mohl udělat lepší výsledek. Závody se ale kvůli třímetrovým vlnám na moři, které rozbily bójky i dohmatovou desku, překládaly a já se nedostal do fyzické ani psychické pohody. Že to není ono, jsem zjistil už na začátku. Start mi nevyšel a když jsem chtěl zrychlit, nešlo to," vzpomíná na římský úvodní závod, v němž obsadil 20. místo.
A přestože prestižní desetikilometrová trať, která se plave i na olympiádě, měla start o pouhý jeden den později, cítil se mnohem lépe. "Od začátku jsem plaval v klidu, hlídal jsem si čelní skupinu a nemusel jsem se nikam hnát. Na vítěze jsem měl nakonec manko sedmnácti vteřin, což je slušné," hodnotí.
I když teď závodník Radbuzy Plzeň a vítěz závodu Světového poháru v Hong Kongu 2005 dává přednost medicíně, chtěl by se do budoucna věnovat svým nástupcům v dálkovém plavání. "Asi ne přímo jako trenér, to dělá táta, ale chtěl bych pomoci radami. Věřím, že talenty tu jsou a budou a byl bych rád, kdyby do evropské nebo světové špičky pronikl někdo další z Česka."
Ani on sám ale aktivnímu závodění nedává vale tak docela. "Mistrovství světa už asi nezvládnu, ale ještě bych se chtěl jednou podívat na mistrovství Evropy. Příští rok se koná v Maďarsku a na pětikilometrovou trať bych se mohl kvalifikovat. Do třetího místa u nás bych snad měl být."
Splní si lékař Fichtl i tohle přání?
