Za dva týdny měla jedna z nejlepších Evropanek na této distanci stát na startu prestižního maratonu v New Yorku a obhajovat tam sedmé místo z loňska.
Místo toho bude doma v Hradci Králové léčit zraněnou Achillovu šlachu, kvůli které musela opětovné pozvání do New Yorku právě tento týden odmítnout.
Bylo těžké omluvit se ze závodu, u něhož je už prestižní záležitostí dostat pozvání?
Hodně těžké hlavně pro mě. Jinak technicky zase tak ne, mám přímý kontakt na Davida Montiho, který má na starosti elitní běžce pro newyorský maraton. Už předtím jsem ho upozornila na to, jaké mám problémy, takže to pro něj takové překvapení asi nebylo.
Důvod zrušení vašeho startu je jasný, kdy padlo vaše definitivní rozhodnutí?
V pondělí jsme se vrátili ze soustředění na Tenerife a protože achilovka stále bolela, šla jsem na vyšetření, chtěla jsem vědět, jestli vydrží. První ultrazvuk nic pochroumaného neukázal, ale pak jsem byla u profesora Koláře a ten tam objevil několik prasklých vláken. Závod mi za této situaci nedoporučil a já jsem si nedovolila neposlechnout.
Achilovka by nevydržela?
Samotný závod třeba ano, ale ono nešlo jen o něj. Poběží se za dva týdny a já jsem teď měla mít nejtěžší tréninky v přípravě na něj. Tak velkou zátěž by přežít nemusela. V tom případě by mi to mohlo vystavit stopku nebo mě to omezit do dalších let a já chci ještě závodit.
Letos jste nezávodila od začátku září, kdy jste běžela v Praze závod na 10 kilometrů. Tam vaše problémy začaly?
Už bohužel dřív, achilovku jsem cítila už při přípravě na Berlín. Po něm jsem si dala dva týdny volno a pak zkusila ten pražský závod. Po něm to ale zesílilo, proto jsem půlmaraton v Ústí nad Labem a Běchovice odřekla.
Odrazilo se to na plnění vašeho tréninkového plánu v přípravě na New York?
Až do minulého týdne, kdy jsme skončili soustředění na Tenerife, prakticky ne. I když noha bolela, odtrénovala jsem tam všechno, co jsme měli naplánované. V perfektním prostředí, v tom to tam byla paráda. Bohužel bolest tréninky celou dobu doprovázela. Dvacet minut mi na jejich začátku trvalo, než trochu odezněla, na konci tréninku se zvyšující se zátěží se zase ozvala. Trénovala jsem ale navzdory bolesti, protože jsem si řekla, že pokud do New Yorku pojedu, chci být stoprocentně připravená. To by se naplnilo, ale opravdu nechci riskovat. Bolest bych asi zvládla, v závodě na to člověk zapomene.
Předpokládám, že po tomto rozhodnutí, které vám předčasně ukončilo sezonu, nohu léčíte?
Přesně tak. Dostala jsem injekci a teď mám dva dny bez pohybu jen s nohou nahoře. Za týden bude kontrola a pak se uvidí, už asi budu moct začít s plaváním, běh mi mohl přijít na řadu na začátku prosince. Po New Yorku jsem měla volno naplánované, takhle bohužel přišlo o dva týdny dřív. Zkusím se věnovat věcem, na které jsem doteď neměla čas, budu se věnovat hlavně škole.
Co vyhlídky a plány na příští sezonu?
První maraton bych měla běžet v polovině dubna v Bostonu. Pokud se dá noha do pořádku a začnu s ostrým tréninkem v lednu, nemám strach, že bych se nestačila dobře připravit.
