Vedoucí žena průběžné klasifikace Nelly Moenneová-Loccozová totiž v malém finále spadla, připsala si „jen“ 220 bodů a její náskok před Samkovou se ztenčil na 160 bodů.
„Přitom já teprve před chvílí zjistila, že jsem v pořadí už druhá,“ říkala 22letá Samková.
Pokukujete po čelu?
Když jsem zjistila, že Nelly jede malé finále, tak jsem věděla, že bych se jí mohla přiblížit. Bohužel spadla, jsme s ní docela kámošky. Ale dojela poslední, tak jsem se jí přiblížila hodně. Zbývají ovšem čtyři závody, teď jsme počtem zhruba v polovině. Je to super, ale není vůbec nic hotového.
Jak těžký byl dnešní závod?
Bylo to super, trať nebyla zas tak náročná. Hrozně mě bavila, jen jsem byla dneska už trochu unavenější.
Čím to?
V prosinci jsem byla nemocná, pak ještě na začátku ledna. A není tam zas tolik času mezi závody to dohnat. Člověk víceméně pak buď jezdí, nebo odpočívá, nemá šanci přidat tréninky na zlepšení vytrvalosti. Takže deficit pořád trochu je. Trať se navíc jezdila za minutu deset, podle mě to byla zatím nejdelší trať v této sezoně.
Říkala jste, že jste se srovnala až ve finále. Proč?
To je kvůli tomu, jak jezdím. Člověk si asi pak tolik nevěří. Když se člověk cítí dobře na trati, tak jezdí lépe. Mně trvalo, než jsem se rozjezdila. Někdy to jde rychleji, někdy pomaleji, mně to trvá tu jízdu, dvě.
Kouč Marek Jelínek říkal, že trať v Sunny Valley připomíná tu v Soči. Pomohla i taková vzpomínka?
Jo, byla super. Ale nejsem člověk, který by na to moc myslel. Olympiáda byla skvělá, ale nejsem na to fixovaná. Byla jsem ráda, že ta trať je taková, jaká je. Byla to skvělá zábava.
Jako cenu jste dostala korunku a vtipkovala, že už nemusíte do soutěže Miss. Nikdy dřív vám takovou cenu nedali?
Ne, vůbec, to je poprvé. A medaili na svěťáku taky ne.
Vedle tradičního kníru se na vašem obličeji objevilo namalované i strniště. Zavádíte nový styl?
Nejdřív bylo jen strniště, pak jsme domalovali i knírek, takže bylo obojí. Proč? Jen tak. Pořád něco nového vymýšlíme.
