Když jste štafetu přebírala na čtvrtém místě jen pár vteřin za třetí Francouzkou Bescondovou, byly to nervy?
Trochu jsem znervózněla, ale musím holky pochválit, všechny to rozjely perfektně už od prvního úseku. Bylo to pořád v kontaktu, takže naprostá spokojenost dneska.
Čekala jste, že to může být až tak veselé?
Nečekala. Byla jsem i trochu vystresovaná z těch pádů v prvním kole, když Lisa Hauserová spadla. Chudáček k nám pak přišla, trochu jsem se bála. Ale jak to postupně holky vytahovaly, začala jsem věřit v lepší zítřky a dnešky. Nakonec to dopadlo dobře.
Parádně jste si poradila se střelnicí, chybovala jste jen jednou vestoje.
Na střelnici to možná vypadalo hůř, než to reálně bylo. Foukalo mi stejně jako při nástřelu, možná o malinko míň, takže dobrý.
Pomohlo vám, že jste hned po přebrání štafety před sebou viděla Francouzku?
Rozhodně mi to pomohlo. Mám ráda, když před sebou někoho vidím, než když tam jsem úplně sama. Mám obecně problém s prvními koly, jsem pomalejší. Tak mi to pomohlo.
JEĎ. Markéta Davidová předává štafetu v Oberhofu Evě Puskarčíkové.
V tom posledním jste před sebou zase dlouho měla Denise Herrmannovou – jednu z nejrychlejších žen Světového poháru.
I za to jsem byla hrozně ráda. Tušila jsem sice, že to druhé místo s ní neurvu, ale říkala jsem si, že musím aspoň využít té její přítomnosti, abych mohla bojovat o třetí místo.
Zezadu vás totiž stahoval další rychlík Tiril Eckhoffová.
Tušila jsem, že tam někde bude. Dokonce jsem se nahoře na kopci otočila a viděla ji. Říkala jsem si – no, do cíle to není tak daleko, ale ona je strašně rychlá. Fakt štěstí, že jsem tam měla tu Denise, která mi pomohla a vytáhla mě nahoru.
Myslíte, že i to, že jste se dlouho s Herrmannovou držela, Eckhoffovou nakonec udolalo?
Možná trochu jo. Ale co jsem si všímala, trochu mě dojížděla z kopce.
Trochu dost. Chvíli byl rozestup mezi vámi jen šest vteřin.
No no no. Bylo to kousek. V převlékací buňce mi pak ale říkala, že už měla tak strašně tuhé nohy, že už to nešlo. Asi si hodně hrábla, aby nás dojela a pak už nezbývaly síly na finiš do konce.
Jak se vám líbí bronzová medaile?
Jo, mě se líbí, každá medaile je krásná a ta štafetová kór.
Třetí místo po všech těch výsledcích bude pro tým velkým povzbuzením, je to tak?
Rozhodně, pomůže to všem, i klukům. Uvidí, že to jde, ač nám nikdo nevěřil. Jsem ráda, všichni jsme to potřebovali.
Další štafeta vás čeká hned za týden v Ruhpoldingu.
A my se tam těšíme. Je to pro nás oblíbenější destinace než Oberhof. Ale každý závod je jiný a asi bych nerada, aby byl na nás nějaký bič. Samy budeme chtít zajet nějaký výsledek a určitě si budeme o něco víc věřit po dnešním úspěchu.
