Dosud samostatné Česko na kontinentálních šampionátech oficiálně zvaných Eurobasket skončilo nejlépe na 9. místě. Letos projdou do Ria přímo finalisté, celky na 3. až 7. místě dostanou šanci hrát olympijskou kvalifikaci (a když se někdo z nich bude pořadatelem jedné ze skupin, dostane se i na 8. tým).
„Slyším to ze všech stran, ale byl bych nerad, aby se lidi nechávali unést,“ říká kapitán Jiří Welsch, spolu s Janem Veselým jeden ze dvou borců se zkušenostmi z NBA: „Máme dobrý tým, ale ostatní taky. Jedna věc je postoupit ze skupiny, druhá dostat se na pozice pro olympijskou kvalifikaci. A třetí vůbec pomýšlet na hry. Je dobré být optimistou a mít pozitivní očekávání, ale souhlasím s trenérem: Pojďme krok za krokem.“
Každý zápas bude stěžejní
Není to alibismus, spíš snaha nesvázat se velkou šancí. Jiný veterán a bývalý euroligový šampion Luboš Bartoň, tak jako jeho letitý kamarád Welsch na sklonku reprezentační kariéry, doplňuje: „Když se bavíme o postupu, měli bychom se držet malinko zpátky a hlavně si ohlídat postup ze skupiny.“
V té čekají v sobotu Estonci, v neděli Ukrajina, v pondělí Lotyšsko, ve středu Belgie a ve čtvrtek Litva. Do play-off projdou čtyři.
A cesta je dlouhá a spletitá. Kdo chce až do Ria, musí přes Francii. Na vysvětlenou: Lotyšsko je jednou za čtyř pořadatelských zemí - s Německem, Chorvatskem a Francií. Na jejím severu v městě Lille vyvrcholí od příštího víkendu play-off, už kompletně na půdě jednoho státu.
Další české tažení v Rize?
Dost geografických okének, pro basketbalisty je tady a teď v Rize. Ve městě, kde na reklamy upozorňující na šampionát narazíte hned na letišti při čekání na zavazadla, billboardy visí i na obchodních domech, most přes řeku Daugavu lemují barevné vlajky Eurobasketu.
Na jejím pravém břehu leží hala, která už jednou české sportovní povstání zažila. Nejspíš si vzpomenete: psal se rok 2006, na hokejovém šampionátu vyhrál bodování mladíček jménem Sidney Crosby a Češi vzdor nepříliš vysokým očekáváním slavně vybojovali stříbro.
Jaké to bude teď?
Pobaltské šílenství začíná
V Areně Riga, kde tehdy Zbyněk Irgl v prodloužení čtvrtfinále skolil Rusy, se ještě dolaďovaly detaily, ale místo hokejových branek všemu vévodí palubovka a dva koše.
Jen v sousedním Estonsku si prý na duely základní skupiny zakoupili 25 tisíc vstupenek! Oficiální kapacita haly je na basketbal přes 11 tisíc diváků a pobaltské sportovní srdce dvojtakty, smeče a přesně trojbodové střely zbožňuje.
Čekají se tedy plné tribuny a zároveň tři duely proti „domácím“ - jak s Lotyši, tak s Estonci i s Litvou. A třeba hostitelská země si v Rize dala jasný cíl, jímž se vracíme zase k slavnosti v Riu: Lotyšsko si přeje skončit nejhůře sedmé, aby jeho olympijský sen mohl dát žhnout jako oheň, jenž hry symbolizuje.
České snění je v tomto směru zatím tiché. Ale koncentrované. „Tak jako nechci, abyste se nechali unést vy, nenechávám se unést ani já. Moje hlava je na mistrovství Evropy, abychom něco dokázali tady,“ říká rázně lídr Welsch.
Uvidí se, zda to bude stačit na cestu do Francie či třeba i někam dál.
