Když se Srbskem procházel mládežnickými reprezentacemi, zdála se být jeho role jasná: Miloš Teodosič, zlatý kluk. Vždyť vyhrál evropské šampionáty do 16, 18 i 20 let! Ale teď je rodákovi z Valjeva osmadvacet let a na dospělý triumf s rodnou zemí stále čeká - zatím je „jen“ vicemistrem světa (2014) a Evropy (2009).
A ve středu stojí na evropském šampionátu v cestě Češi.
O tom, zda jsou momentálně lepší Bjelica, Raduljica či Nedovič, se dají vést dlouhé a vášnivé diskuze. Teodosič však zůstává ústřední osobností vždy: i přesto, že se mu nyní nedaří vše, čeho je schopen.
„Je velkou postavou Srbska. I když v prvních třech zápasech nic moc nepředváděl, zbytek týmu má dostatečnou sílu, aby jej nahradil. A on si vzal kritiku k srdci a v posledních utkáních je jasným tahounem,“ soudí Pavel Pumprla.
I on patří k Čechům, kteří mají se srbským svérázem zkušenosti z klubových duelů Nymburka proti CSKA Moskva. Tam Teodosič zamířil v roce 2011 po angažmá v Olympiakosu, jež z něj hned na začátku kariéry udělalo boháče – jako dvacetiletý v Pireu podepsal pětiletý kontrakt s výdělkem téměř 3 milionů eur čistého.
Jaké tedy duely s Teodosičem byly?
Zvláštní, to rozhodně. „Když s CSKA přijel do Nymburka, vypadal, že ho to nudí, že by nejraději nehrál,“ vzpomíná Pumprla. „Je typický tím, že moc neprojevuje emoce. Kolikrát na hřišti vypadá, jako by se ho vše vůbec netýkalo. Ale pak se ukáže, že umí zatnout a bojovat jako největší bojovníci ze všech.“
Podobně si jej v paměti uchoval i Vojtěch Hruban. „Tři čtvrtiny tam postával – a ve čtvrté vždycky rozhodl. To je asi jeho největší kvalita,“ říká Hruban a nabízí recept: „Myslím, že nejsnadnější cestou je hrát proti němu fyzicky a trošku mu zápas znechutit, aby nemohl mít svůj nejlepší den.“
A třetí nymburský pamětník: Ronen Ginzburg, trenér národního mužstva. „Teodosič je klíčový. Za Nymburk jsme si s ním většinou 37 minut uměli poradit – ale na konci nám bodl kudlu do zad. Doufám, že pokud se nám ho znovu podaří zastavit, tak v závěru zase něco nevymyslí,“ dodává Ginzburg.
Srbové zatím na šampionátu neprohráli a i Teodosič cítí, že velký sen je blízko. Jeho mužstvo sklízí chválu a jeden z nejlepších basketbalistů Evropy umí počítat: pokud Srbové vyhrají ještě třikrát, konečně si sáhne na zlato i mezi dospělými. Přispívat hodlá body i asistencemi - těch má zatím na šampionátu více než on pouze český mladík Tomáš Satoranský.
Mimochodem, proč vlastně srbské eso nikdy nevyzkoušelo NBA? „Pro někoho je lepší být superhvězdou v Eurolize, než odejít do NBA a hrát tam z druhé vlny. Tu pozici chápu,“ říká Pavel Pumprla.
Superhvězdou hodlá Miloš Teodosič být i na Eurobasketu. Češi jsou v pohotovosti, od 18.30 se ukáže.
