„Přijde mi, že bychom měli být všichni profesionálové, tady jsme přece na mistrovství světa,“ usměje se, jako by nechápala otázku.
Ona je profesionálka. Proto se drží trochu stranou hlavního dění. Ví, proč sem do Sierra Nevady přijela.
Jako obhájkyně titulu ze šampionátu v Kreischbergu je největší favoritkou paralelního obřího slalomu i středečního slalomu. Úterní úvodní závod byl však kvůli hustému sněžení a ostrému větru zrušen - více ZDE.
Letos Ledecká na snowboardu třikrát vyhrála závod Světového poháru. „Ale každý závod je úplně jiný. Nedá se říct, že jsem favoritka nebo obhájkyně. To je podle mě dost ošemetné, o tom takhle mluvit. V životě bych neřekla, že jsem jasný favorit a jedu na medaili. Budu se snažit jet, co mám natrénováno, a uvidíme, jestli to tentokrát bude stačit,“ namítá.
Od brzy dvaadvacetileté dívky to zní příliš skromně. Jenže sportovní kázni ji naučil dědeček Jan Klapáč, bývalý hokejový mistr světa. „Za život, kdy sportuju, jsem poznala, že člověk víckrát prohraje, než vyhraje. S dědou jsme si o tom povídali. Je to sport, nahoru dolů.“
Dolů z kopce často sjíždí i jako lyžařka, čímž okouzlila sportovní svět. „Ale sem jsem se fakt těšila. Jsem ráda, že jsem tady jako snowboarďačka,“ řekne, aby trochu zapadla zpátky.
Jenže odlišnost od ostatních česká „obojživelnice“ skrýt nemůže. Na rozdíl od soupeřek totiž z kopce kolem branek sviští na pánském prkně.
„Klučičí snowboard je tvrdší a delší. Když jsem šla ze snowboardu na lyže, tak mi připadalo, že jsou najednou lyže strašně tvrdé, to prkno jsem potřebovala taky takhle tvrdé, protože když jsem do toho dala sílu, tak mi prkno zatočilo moc. Musela jsem hrát hodně na cit. Tolik mě to nebavilo, prostě jsem to chtěla urvat,“ popisuje.
Harry Potter jako relax
V pondělí si ve vánici dopřála, jak sama říká, „day-off“. Po úspěšné aklimatizaci na vysokohorské prostředí má tréninku dost. „Když nemusím nic dělat, tak koukám na seriály. Nejoblíbenější jsou Přátelé. Ty si většinou pouštím doma,“ prozradí.
Aby se na mistrovství světa naladila, pustí si však Harryho Pottera. Příběhy o brýlatém kouzelníkovi by měly posloužit jako relax, který bude potřebovat, aby nezazmatkovala a vybojovala medaili.
„Snažím se zachovat chladnou hlavu a zajet, co mám natrénováno. To je jediný klíč, který mi zatím fungoval,“ odpovídá na otázku, jak vyzrát na soupeřky.
Jenom na tribuně Ledecké nebude fandit na rozdíl od jiných velkých závodů dědeček. Avšak do - teď už zasněžené - Sierra Nevady putuje její otec Janek a maminka Zuzana. „Bude tady dobrá fanouškovská základna.“
