Jeden velký úspěch už si Ledecká připsala - v lednu se stala mistryní světa na snowboardu v paralelním slalomu. To však neznamená, že by neměla postaráno o motivaci.
Láká ji pochopitelně zlatá medaile z olympiády - a nemusí to být jen ze zimní. „Budoucnost je otevřená. Může se toho stát strašně moc,“ říká devatenáctiletá sportovkyně.
Co třeba?
Může mě přestat bavit snowboarding nebo lyžování, můžu se zapálit do něčeho jiného. Nikdy nechci říct: Teď se budu věnovat snowboardu do konce života. Musím to mít tak, že mě to bude bavit. A to, co mě bude bavit, to budu dělat.
Opravdu si umíte představit, že byste se tedy jednou vydala na letní olympiádu?
Jasně! Já se toho nebojím. Olympiáda je určitě jeden z cílů, chtěla bych ji vyhrát nejlépe na lyžích, snowboardu, windsurfu a v plážovém volejbale.
Plánujete se v dalších měsících letním sportům zase věnovat?
Ano, od konce května do konce července bych měla mít nějaké přípravné období, kdy se dělá fyzička a kdy bych mohla zařadit beach a windsurfing.
Netlačí vás trenéři do jedné specializace?
Dřív mě hodně tlačili, protože jim přišlo, že je nesmyslné, abych dělala dva sporty. Já jsem si to ale pořád prosazovala a teď už jsem se dostala do momentu, kdy si všichni myslí, že mi lyžování ke snowboardu pomáhá a zase snowboard k lyžování, takže už se všichni uklidnili a berou to tak jako já.
Snowboardová sezona už skončila, přesto ještě vyrážíte na lyžařské závody. Kam?
Jedeme na přípravu do Rakouska, pak pojedeme do Slovinska na nějaké závody, měsíc budeme ve Francii, na závěr sezony do Norska. Na všechny závody se strašně těším, doufám, že jich bude co nejvíc.
Jaké máte ambice?
Jsem radši dost opatrná.
Změnil se nějakým způsobem váš život po zisku mistrovského titulu na lednovém šampionátu?
Ani moc ne. V Praze jsem moc času nestrávila, dohromady jsem tu byla asi na čtyři dny. V prostředí, kde závodím, to zas takové změny neudělalo.
Po Praze, hlavně v metru, však nyní visíte na plakátech v rámci reklamní akce jedné ze soukromých škol. Už jste je zaregistrovala?
Nebyla jsem v metru snad čtyři roky, takže moc ne. Ale spousta lidí už mi psala. Bylo to takové překvapení, protože mi došla vždycky SMS od nějaké kamarádky: Hele já tě vidím, ty jsi tady na plakátech. Je to úžasné, té škole musím strašně poděkovat.
Plánujete studovat i vysokou školu?
Ještě nejsem úplně rozhodnutá. Mám hodně představ a jsou dost vzdálené od sebe - jedna je protikladem té druhé a se sportem nejde všechno moc dělat. Uvidíme.
Na který letošní závod budete vzpomínat nejvíc?
Těžko říct, všechny byly skvělé. Samozřejmě na mistrovství světa asi nikdy nezapomenu. Hlavně moment před poslední jízdou, kdy jsem stála na startu a čekala, až mi to odpípá. A ta jízda mě pak hrozně bavila. V cíli ale všechna moje zábava skončila, pak přišly další povinnosti. Ale bavily mě i ostatní závody, bylo toho hrozně moc. Z letošní sezony si odnesu spoustu skvělých zážitků.
