Sama povídá: „Samozřejmě budu věřit do konce, ale když nad tím uvažuju racionálně, nemyslím si, že by kvůli jedné holce měli měnit program olympiády.“ Jenže Ester Ledecká není obyčejná holka, to vůbec ne. Čerstvá mistryně i vicemistryně světa na snowboardu zároveň výtečně lyžuje. A to, co jí obvykle přináší tolik radosti, nyní stvořilo problém.
Když totiž Ledecká a její tým spatřili program olympiády v Pchjongčchangu, měli jasno: Neštymuje to.
„Sjezd a kombinace se kryje se snowboardem,“ popisuje Ledecká. Přesněji jde o to, že v programu nemá dostatečný prostor, aby bleskově „přepnula“ od lyží na snowboard. „Je to navíc zvláštně udělané: kvalifikace, volno a závod zaberou tři dny. Bohužel. Mrzelo mě to, ale nic s tím neudělám,“ říká.
Lidé kolem ní to minimálně zkoušejí. Její lyžařský kouč Tomáš Bank je v kontaktu s generální sekretářkou Mezinárodní lyžařské federace FIS Sarah Lewisovou.
Zní to celé jako bláznivá mise? I do takových občas má cenu vyrazit. „Ester je pro ně zajímavá. Dokáže kombinovat disciplíny, mohlo by to pro ně být dobré,“ dumá Bank, ale je zároveň realista: „I tak vidím šanci na deset procent. Všechno se šíleně ladí, věci jsou provázány s televizními právy. Sarah mi napsala v mailu, proč to všechno nejde. A že se ještě bude snažit.“
Umět najít v nepříjemných situacích záblesk příjemného, to je přínosná vlastnost. A česká zimní „obojživelnice“ ji prokazuje. „Je obrovská pocta, že někdo byť jen uvažuje, že by jenom kvůli mně přehodil na olympiádě závody. Je to zvláštní, ale mám z toho radost,“ říká Ledecká.
Přihodí-li se sportovně-diplomatický zázrak, je zřejmé, v jakém směru. „Na lyžích ještě nemám tak zvučné jméno, aby si řekli: Jó, dvacátá z mistrovství světa, oslava průměrnosti! Přehodíme jí to,“ smála se Ledecká. Zato ve snowboardingu, v němž patří mezi absolutní elity, už by jí vyjít vstříc mohli.
„To by podle mě šlo. Nebylo by to nic proti ničemu,“ věří Bank, že i v pečlivě vycizelovaném itineráři pro hry v Jižní Koreji lze udělat změny - kvůli „jedné holce“.
Je to zajímavý detail (zvlášť pokud by snaha uspěla), ale pořád jen detail. Ledeckou by tuze mrzelo, pokud by v Pchjongčchangu přišla o sjezd, medaile se však od ní čeká na „prkně“. Už jako mladičká, tehdy čerstvě plnoletá, o ni málem jela v Soči 2014, kde ji ale drtila bolavá záda a skončila šestá.
„Olympijská atmosféra je něco trošku jiného. Jsem ráda, že tuhle zkušenost už z dřívějška mám. Zhruba vím, do čeho půjdu,“ oceňuje. „Člověk za čtyři roky hodně zapomene, ale pro mě možná naštěstí - i když jsem byla strašně poctěná, že můžu závodit, zdravotně to bohužel nedopadlo. Teď se těším a budu asi jinak připravená než před svojí první olympiádou.“
Vzhledem k lyžařské termínové kolizi se aktuálně bude na svazích víc zaměřovat na slalom a obří slalom. Body jsou totiž potřeba, hodí se kvůli nasazení i samotné účasti: „Bylo by fajn udělat si strejčka.“
A vzhledem k tomu, co předvedla na světovém šampionátu v Sieře Nevadě na snowboardu, bude patřit mezi hlavní medailová esa výpravy. „Tlačit budete hlavně vy, novináři. Já vždycky řeknu totéž: Budu trénovat, a co natrénuju, to se budu snažit odevzdat. A když se mi to povede, tak budu mít radost,“ líčí.
A pokud by se snad povedlo dotáhnout i možnost co nejvíce startů, rozradostní ji to jistě také.
