„Bohužel, covid je svinstvo. Jsem překvapený, co všechno se mnou dělá. Nedokážu vyjít schody, zadýchávám se a jen spím. Pro sezonu je to velká komplikace,“ říká Čech, jehož britský specializovaný týdeník Motorsport News loni zařadil mezi desítku největších rallyeových talentů současnosti.
Nemůže vyjít schody a kašle
Nakazil se koncem února. Později sice absolvoval dvě rallye, na oblíbené „Valašce“ skončil pátý, jenže pořád ho trápila únava a bolesti hlavy. „Až teď si zpětně uvědomuji, že to byl vlastně zázrak. Musel jsem se vymáčknout na maximum, abych se mohl soustředit a vnímat auto. Po cestě domů jsem pak usínal.“
Proto se nechal důkladně vyšetřit a výsledky ukázaly, že vir v těle zůstal a zatěžuje jeho srdce. „Na postcovidový syndrom stále není lék, nejdůležitější je tak klidový režim. Jsou dny, kdy nemohu vyjít ani schody a furt kašlu. Projdu se k autu, zjistím, že funím jako lokomotiva, a jdu zase domů,“ popisuje.
Sní o delší procházce
I on přitom koronavirus zprvu bral na lehkou váhu, říkal si, že vše za pět dní vyleží. Jenže i po dvou měsících se často cítí mátožně, unaveně.
„Vůbec jsem nepočítal s tím, že mě covid takto sejme. Spím devět hodin, probudím se, hodinu funguji a pak zase na tři hodiny usnu. A to se říká, že tato pandemie působí hlavně na obézní a starší lidi,“ míní Cais, který bude minimálně měsíc v klidovém režimu.
Grepl: Kdo řekne covidu rýmička, toho zbiju. Hrachovina je blb |
A přeje si hlavně jednu věc: „Abych se co nejdříve mohl vydat na delší procházku. To zatím nemohu.“
Každý den navíc dostává injekci proti sraženinám krve. Po čtrnácti dnech se vyhodnotí, zda se stav viditelně zlepšil, a případně se připraví další plán. Ten původní je už tak narušený - v minulém týdnu měl startovat v Itálii, teď v Chorvatsku a během dubna ještě na mistrovství světa v Portugalsku.
Cais se tak upíná na květen a na Azorské ostrovy, kde začne evropský šampionát. Ten je pro pilota Fordu Fiesta Rally2 prioritní. „Nemůžu říct na sto procent, že se úvodního podniku zúčastním, ale udělám pro to maximum.“
Cais se i tak připravuje. Jak? Dívá se na on-boardy z předloňského ročníku azorské rallye, ale i z dalších evropských podniků. Trénink by mohl být kvalitnější, ale to zatím nejde. „Mrzí mě, že nemůžu hrát rallye na simulátoru. Mohu tak na pět minut, pak se mi zvýší tepová frekvence a už kašlu.“
Zkrátka v jeho případě to nebyla žádná „chřipečka“.