Hrála jste po zranění. Jaké to pro vás bylo?
Bylo to velice tvrdé, těžké. Odcházela jsem s pochroumanými žebry, ale fyzioterapeutové a maséři mě dali dohromady. Vyspala jsem se a jsem v pořádku.
Bylo těžší dát po porážce dohromady žebra, nebo hlavu?
Spíše ta žebra.
Cítila jste je i v neděli?
Ne, vůbec. Byla jsem v pohodě, soustředila jsem se především na zápas o bronz.
Proti Finkám jste čtyřikrát vedly o gól. Bylo důležité, že jste je nepustily k obratu?
Bylo důležité, že jsme je nenechaly překlopit výsledek. V semifinále se nám to nepovedlo, dostaly jsme dva rychlé góly a nedokázaly jsme se vrátit do zápasu. Věděly jsme, že se to nesmí stát.
Zvládly jste i většinu oslabení. Nakolik vám to pomohlo?
Pro naši psychiku super, až na jedno jsme se dokázaly ubránit. Navíc jsme v oslabení jeden gól daly. Pomohlo nám to psychicky.
A pomohly i polské posily, že?
Buča (Dominika Buczeková) byla neskutečná, Zuzka (Krzywaková) taky dala gól. Holky nám hodně pomáhají, máme v nich sílu, věříme jim.
Jak na vás působila atmosféra?
Vynikající, fanoušci opět nezklamali. Opět dokázali, že jsou nejlepší v republice.
