Toho všeho dosáhl Eddy Merckx, řečený Kanibal, díky tomu, že jezdil na kole. Jezdil a vítězil, celkem 525krát mezi profesionály, rekordman všech rekordmanů. Pětkrát ovládl Tour i Giro, jednou Vueltu, čtyřikrát mistrovství světa, devatenáctkrát klasické monumenty.
Také porazil rakovinu, bojoval s dědičnou chorobou žaludku a podstoupil operaci srdce, po které dva roky nosí kardiostimulátor.
Po kariéře vyráběl kola, řídil závody, radil týmům, jak vítězit, nebo sbíral obrazy surrealistů.
A teď je mu sedmdesát.
Král cyklistů dnes slaví jubileum. V městečku Meise, kde žije, mu odhalili bronzovou sochu za 50 tisíc eur. Na soukromou oslavu sem sezval bývalé parťáky, ale i fotbalového kamaráda Daniela Zítku, kdysi brankáře Anderlechtu a Sparty.
„Objeli jsme pak s Eddym na kole i 75kilometrový okruh,“ líčí Zítka. Oslavence obdarovali též 70 lahvemi kvalitního červeného vína.
Merckx sám o 70. narozeninách vykládá, že nejde o zrovna pěkné výročí. „Ale jsem rád, že mohu sledovat, jak má vnoučata vyrůstají.“
Kolo zůstává jeho potěšením, ročně na něm šlape až 7 000 kilometrů, navzdory bolesti. „Loni mě postihlo pár hloupých zdravotních komplikací, mám teď menší sílu v levé noze,“ říká. „Ovšem největším problémem jsou má záda. Bolí bez přestání. Občas už mám problém stát zpříma.“
Dříve by možná na své oslavě tancoval až do ranních hodin. „Teď už se divočejšího tance nezúčastňoval, záda ho vážně zlobí,“ povídá Zítka. Primář, jenž o slavného cyklistu pečuje, Merckxe uklidňuje: „Až vám bude osmdesát, bolest pomine, pak už budete mít všechno zpevněné.“
Reportéři se Merckxe ptají: „Přikládáte s odstupem let větší hodnotu vaší kariéře?“
Jen mávne rukou. „Vůbec ne. To vše je minulost.“
Přesto vzápětí přizná: „Jediné věci lituju dodnes. Že jsem dokončil Tour 1975.“ Skončil v ní druhý za domácím Thévenetem, se zlomenou lícní kostí a zánětem ledvin, udržován na trati léky na ředění krve a injekcemi proti bolesti. „Ten hazard zkrátil moji kariéru a ovlivnil mé zdraví. Choval jsem se tehdy nezodpovědně,“ je přesvědčen.
Ve firmě na výrobu kol, nesoucí jeho jméno, zůstal pouze minoritním akcionářem. Syn Axel ji převzít nechtěl a dcera Sabrina prohlásila, že pro ni jde o příliš technický obor. A také o kupu účetnictví. V něm měl v minulosti pořádný zmatek i Merckx. „Nikdy se ani nestaral, kolik má na účtu,“ tvrdí manželka Claudine.
Zato se vždy staral o veškeré dění kolem kol. Dorazil na závody a hodinu klábosil s mechaniky. Nebo telefonoval Zdeňku Štybarovi: „Máš na kole špatnou pozici. Přijeď za mnou, uděláme test a já ti ji nastavím.“ Jak slíbil, tak učinil. Štybar vypráví: „Pořád nosí imbus v kapse a šteluje kola sobě i dalším lidem. Je tím tak trochu posedlý.“
V cyklistickém duchu proběhne rovněž dohra oslav Kanibalovy sedmdesátky. „V sobotu uspořádáme závod na Mont Ventoux,“ říká Zítka. „Uvidíme, jestli si Eddy k narozeninám nadělí ještě jeden výjezd.“
