Potřetí v řadě jste vyhrál v anketě top judista. To se vám povedlo jako prvnímu v historii. Vážíte si hodně podobných ocenění?
Každý podobný triumf je obrovskou motivací a takovou hnací silou. A že se mi to povedlo potřetí jako prvnímu v historii, je skvělé.
A to vám teprve před dvěma týdny bylo 20 let. Kolik můžete získat podobných titulů?
To uvidíme. Důležité bude, jak se podaří závody v zahraničí. Podle nich se určuje úspěch a neúspěch.
Krpálkovy úspěchyJuniorské mistrovství světa Dvojnásobný vítěz, Bangkok (2008), Paříž (2009) Grand Slam 3. místo v Tokiu (2009) Grand Prix 2. místo v Düsseldorfu (2010), 3. místo v Abú Zabí (2010) Světový pohár Vítěz v Lisabonu (2010) a v Bukurešti (2009) |
Na záda vám pomalu začíná dýchat bratr Michal, který je ovšem starší než vy. Vystřídáte se někdy na trůnu českého juda?
Ono je to zvláštní, protože Michal je o rok a půl starší a dřív mě hrozně mlátil. Pak se to nějak otočilo a teď dostává on. (smích)
Letos máte za sebou první sezonu, kterou si celou odzávodil mezi chlapy. Jaká byla?
Nejtěžší v mé dosavadní kariéře. Smazaly se mé úspěchy z juniorů a musel jsem se naučit prohrávat.
Přesto máte za sebou dobrá umístění. Například to poslední z minulého týdne v Abú Zabí, kde jste na Grand Prix získal bronz.
Letošní úspěchy bych srovnal s těmi z loňska. Stále je co zlepšovat a to mě tlačí dopředu.
Když jsme u motivace, tou je pro vás jistě olympiáda v Londýně, na kterou už začala kvalifikace.
Kvalifikační body se už na některých turnajích sbírají. Rád bych postoupil z dobrého místa, abych hned v úvodu nedostal světovou jedničku a nebalil kufry.
Dnes jste v exhibici, která doprovázela vyhlášení ankety Judista roku, porazil o třicet kilo těžšího Islanďana, devátého z Olympiády z Pekingu. To je slušné.
Taky si toho pořádně vážím. Nebyla to klasická exhibice. Šli jsme do sebe natvrdo. Těch třicet kilo bylo strašně znát, sranda to rozhodně nebyla.
