Ve švýcarském Grenchenu to byl emocemi nabitý večer. Švýcaři v semifinále na hlavu porazili Francouze o dvě sekundy. Britové vyřadili Rusy, ale co se časů týče, za Švýcary zaostávali o sedm desetin.
Bradley Wiggins je sice několikanásobný olympijský vítěz, světový šampion, světový rekordman v hodinovce a vítěz Tour de France, ale titul z evropského šampionátu? Ten mu chyběl.
Do čtvrtečního večera.Britové v sestavě Wiggins, Tennant, Doull a Dibben téměř na tisícinu přesně o dvě sekundy ujeli švýcarskému vláčku Küng, Dillier, Pasche, Shir. Pětatřicetiletý sir tak dosáhl i posledního úspěchu, který mu na dráze chyběl.
„Bylo to celkem náročné. Závodili jsme třikrát za poslední tři dny, z toho dneska dvakrát. Ale jeli jsme skvěle. Sice jsme celkem dlouho hledali optimální sestavu, ale vyšlo to,“ radoval se Wiggins.
A to přitom chyběl Ed Clancy, tradiční pilíř britské sestavy.sně, že nám Ed chyběl, je důležitou součástí týmu. Ale jsme mistry Evropy,“ komentoval po závodě vítěz Tour z roku 2012.
Švýcar Stefan Küng si tak musel na zlato z evropského šampionátu ještě pár dní počkat.
Má Cancellara svého nástupce?
Mladíček ze stáje BMC zažívá úžasnou sezónu. V únoru se stal v individuální stíhačce na dráze mistrem světa, pár týdnů zpátky v americkém Richmondu zase bral zlato v týmové časovce. To vše v jednadvaceti letech. Ne nadarmo je přirovnáván k Fabienu Cancellarovi.
Otázka nebyla jestli, ale za kolik? Nečekalo se, že by mistra světa někdo potrápil.
I když...
Na prvním mezičase byl druhý o pár čtyři desetiny za Němcem Domenicem Weinsteinem. Na druhém kilometru stále ztrácel, ale už jen setinku. Třetí kilometr už prolétl nejrychleji a v cíli byl v čase 4:14:992 – sedmém nejlepším v historii!
V historii byli rychlejší pouze světový rekordman Jack Bobridge, Rohan Dennis a Chris Boardman. Poslední jmenovaný odjel čtyři kilometry v pozici superman, díky které se proslavil.
„Mám husí kůži! Před mým publikem na mém velodromu jsem zajel jeden z nejlepších časů historie. Těžko vám ten pocit popíšu, ale je to úžasné,“ rozplýval se po dojezdu.
Poprvé v kariéře se dostal pod hranici 4:15 a sám říkal, že to byl jeho sen. „Nejdůležitější je, že se pořád zlepšuju. Každý rok vylepšuju švýcarský rekord a chci v tom pokračovat i nadále.“
Světový rekord Jacka Bobridge leží v čase 4:10:534, tedy o čtyři a půl sekundy výš. Může být Küng tím, kdo ho zase o kousek posune? „Světový rekord? To je neuvěřitelný čas. Ani se mi nezdálo, že můžu jít pod 4:14, ale uvidíme. Za měsíc mi bude teprve 22, mám ještě dost času na vylepšování. To je vše, co k tomu můžu říct,“ povídal vládce individuální stíhačky.
Spurtéři na silnici, vytrvalci na dráze
dráhovém desetiboji, jak se omniu přezdívá, vládl Elia Viviani. Ten pro letošní sezónu přestoupil do Sky a na květnovém Giru si připsal zatím největší úspěch své silničářské kariéry, když vyhrál druhou etapu s cílem v Janově. „Je to neuvěřitelné, jsme v novém týmu a tak mám o to větší motivaci,“ říkal po etapě.
Vítězil i na Eneco Tour, v Británii a hlavně, ještě deset dnů před evropským šampionátem na dráze vyhrál dvě etapy v Abú Zabí.
Do Švýcarska tak přijel v perfektní formě a bylo to vidět. V pěti z celkem šesti disciplín byl mezi nejlepšími pěti a potvrdil tak pověst jednoho z nejkomplexnějších dráhařů světa.
Další skvělý spurtér na silnici – Francouz Bryan Coquard – se zaměřil na eliminační závod, který měl na evropském šampionátu premiéru.
Coquard není na dráze žádné ořezávátko. Už na olympiádě v Londýně bral stříbro v omniu za Lasse Normanem Hansenem, shodou okolností taky silničářem. Letos v únoru se zase stal mistrem světa v madisonu. Krom toho každý rok trápí nejlepší spurtery na Tour de France. Letos třeba při dojezdu na Champs-Élysées, kdy těsně nestačil pouze na suverénního André Greipela.
Brutální test, kdy cyklisté musí spurtovat každé druhé kolo, to je eliminační závod. Třiadvacetiletý cyklista byl nejrychlejší i nejvytrvalejší a zaslouženě se stal evropským šampionem. Získal první zlato pro Francii a svou první v Evropě.
„A teď je na řadě Rio,“ shrnul za všechny rytíř Wiggins.