Mistrovské oslavy už nejsou v jeho podání tím, čím bývaly. "Už nejsem nejmladší, jsem zvyklý chodit dřív spát. Vydržel jsem sice do dvou, ale někteří kluci to táhli do sedmi ráno," přibližuje baseballista Martin Veselý party po nedělním finálovém triumfu nad pražskou Kotlářkou.
Sám už se podobně radoval šestnáctkrát, na svůj první titul s brněnskými Draky si ani přesně nevzpomíná. "Je to už fakt dávno," podotýká čtyřiatřicetiletý zadní polař. "Ale vítězství nikdy neomrzí, pořád chutná výborně."
Může se zdát, že dotáhnout sezonu ke zlatému konci je už pro Draky samozřejmostí. "Ale je to pro nás pořád těžší a těžší," tvrdí Veselý. "Už delší dobu nám dýchají na záda další týmy. Nemají co ztratit a chtějí se na nás vytáhnout, zatímco my pořád musíme obhajovat."
Zatím se to Drakům až na předloňskou výjimku s brněnskou Technikou daří. "Máme zkušenosti a věříme si. Vždycky jdeme do zápasu s nějakým cílem, nesnažíme se nic uspěchat a vytváříme na soupeře soustavný tlak. Také už jsme si udělali jméno a spousta z těch nejlepších u nás chce hrát, takže se u nás sejde nejvíc talentu," vysvětluje dlouholetý pilíř kouzlo šampionů.
Úroveň českého baseballu jde podle něj stále nahoru. "Mladí kluci jsou šikovní, až je to neuvěřitelné. Hlavně po pálkařské stránce se strašně zlepšují a čeští nadhazovači to mají stále těžší. Před pěti lety dominovali, dnes je to přesně obráceně. Když chce tým hrát o play-off, musí mít aspoň dva kvalitní zahraniční nadhazovače. Z Čechů je jediný schopný jim konkurovat Martin Schneider," zmiňuje Veselý svého spoluhráče z Draků.
On sám se díky zkušenostem a disciplíně stále drží mezi nejužší českou pálkařskou špičkou. Nastupující generace ovšem těží z výhodnějších podmínek. "Když jsem začínal, všichni jsme koukali na Geoffa Samuelse," připomíná amerického guru Draků.
"Byl excelentní nadhazovač, ale nebyl moc dobrý polař ani pálkař, takže nám toho po této stránce nemohl moc ukázat. Pak si přivedl kamaráda, skvělého pálkaře Roba Castanedu, od kterého jsme se učili. Dnes mladí kluci koukají odmala na nás, navíc se dá baseball sledovat i v televizi nebo na internetu. A také hrají od pěti, zatímco já jsem začínal v desíti."
Jedno se však za ty roky nezměnilo: český baseball zůstává amatérským sportem. "Placení jsou jen cizinci, ostatní to dělají, protože je to baví. Ale tím, že jsme amatéři, není závist, protože nikdo nebere nic. Je to jen o tom, kdo co umí," popisuje Veselý.
On sám to dotáhl do reprezentace, se kterou objel kus světa. "Ale kvůli rodině jsem s ní skončil. Skoro jsem neviděl dceru, bylo mi smutno a kvůli tomu už mě to moc nebavilo," vysvětluje. Doma s Draky však hodlá pokračovat. "Chtěl bych podobně jako Pavel Budský vydržet do čtyřiceti," zmiňuje nedávného kolegu a nejslavnějšího muže českého baseballu.
