V tomto údolí se narodila.
Tady kdysi chodila do školy.
Tady se na stadionu v Anterselvě učila biatlon.
Tady byla v roce 2007 mladičkou předjezdkyní při mistrovství světa.
A teď, před očima 22 tisíc bouřících diváků, je tu sama světovou šampionkou.
„Víc si přát nelze,“ vykřikoval hlasatel. Tolik soupeřek a trenérů tento triumf Dorothee Wiererové přeje. Včetně Markéty Davidové, která vypráví: „Vyhrát na domácí půdě je podle mě ze všeho nejtěžší. Doro mám ráda, je na mě vždycky milá, popovídá si. Vypadá, že si život i závody dost užívá.“
Tedy jak kdy.
V neděli musela Wiererová ustát souboj nervů s norskou sokyní Marte Olsbuovou-Röiselandovou na poslední položce stíhacího závodu.
A předtím, na prahu šampionátu, ustála i podivnou kauzu plnící italská média.
Spustila ji Lisa Vittozziová, její týmová kolegyně.
Dříve bývaly při závodech a na soustředěních spolubydlící na pokoji. Snad i kamarádky. Tvrdily o sobě, že se vzájemně motivují. Dokonce si dávaly dárky k narozeninám.
Jenže v Anterselvě jako by mezi nimi vyrostla neviditelná zeď. Italští reportéři, s oblibou se vyžívající ve všemožných polemikách, vzniklý konflikt doprovázeli slovy rozkol, zášť, krize, odcizení.
„Myslím si ale, že média to až příliš nafoukla,“ soudí česká biatlonistka Eva Kristejn Puskarčíková.
Byla jsem v šoku a rozzlobená
Prvopočátkem sporu, jenž letos v únoru nečekaně vybublal na povrch, přitom byly už rok staré události na minulém šampionátu v Östersundu.
Wiererová tehdy nenastoupila k ženské štafetě s odůvodněním na žaludeční a střevní potíže. Od trenérů dostala k této absenci dobrozdání. Jenže Vittozziová tvrdí, že kolegyně nemoc jen fingovala, aby si odpočinula. Den poté totiž Wiererová ve švédském středisku triumfovala v klání s hromadným startem a dojela si pro svůj první titul mistryně světa v kariéře.
Nešlo jen o to, že neúčastí Wiererové předtím výrazně poklesly ambice italské štafety na mistrovství. Jádrem sporu byl velký glóbus.
O něj se ty dvě loni přetahovaly.
Hned po šampionátu se konalo pohárové finále v Oslu. Vittozziová před ním v celkové klasifikaci těsně vedla. Ale Wiererová ve finále na Holmenkollenu otočila skóre ve svůj prospěch.
„V Östersundu směla Dorothea na rozdíl ode mě den odpočívat,“ připomněla nyní Vittozziová. „Ta kauza mě ke konci sezony úplně destabilizovala. V Oslu jsem pak úplně ztratila předchozí lehkost.“
Pocit trpkosti v sobě nosila dlouho, ani úvod letošní sezony jí nevyšel. Ale teprve zkraje minulého týdne v rozhovoru pro list Messagero Veneto veškeré své úvahy zveřejnila.
MS v biatlonu 2020 v AnterselvěSpeciální příloha iDNES.cz |
Reakce Wiererové? „Byla jsem v šoku, rozzlobená a zklamaná z toho, co Lisa řekla. Načasování těsně před mistrovstvím je vyloženě hloupé.“
Pochopitelně se hájí, že v Östersundu skutečně nemocná byla. „Rozhodnutí zůstat místo štafety na hotelu podpořili trenéři a lékaři. Bylo i výrazem respektu k mým kolegyním. Nenacházela jsem se ve stavu, abych podala ve štafetě odpovídající výkon.“
Sportovní ředitel Italů Fabrizio Curtaz musel každopádně minulý týden v Anterselvě řešit emoce uvnitř týmu.
„Obě teď mrzí, co se kolem nich spustilo,“ říká. „Lisa nechtěla rozpoutat takovou bouři. A Doro nečekala kontroverzi v tak nevhodnou chvíli. Ani nevěděla, co Lisu trápí. Ta s tím šla ven, až když si ujasnila, že nemůže dál pracovat v klidu. Nikoho neobvinila, jen popsala své pocity.“
VE SPORU. Dorothea Wiererová (vlevo) a Lisa Vittozziová.
Na přání trenérů se údajně v Anterselvě krátce sešly a záležitost probraly. „Ale měly bychom si později sednout na delší dobu, všechno si důkladně vyříkat a udělat za tím definitivní tečku,“ navrhla Wiererová.
Přítelkyně nejsme
Vztahy mezi špičkovými závodnicemi v ženském kolektivu bývají často komplikované, zvlášť když jsou natolik odlišné jako tichá 25letá Vittozziová a temperamentní 29letá Wiererová. „Myslela jsem si, že jsme kamarádky. Ale Lisa mě zklamala,“ říká ta starší.
Ta mladší tvrdí: „Přítelkyně nejsme. Jsme týmové kolegyně, tréninkové partnerky a rivalky. Já a Dorothea máme úplně jinou povahu. Dvě tak odlišné povahy nevycházejí spolu dobře. Ovšem coby sportovkyně se navzájem respektujeme.“
Stíhací závod žen v AnterselvěZpravodajství |
Její slova dávají vzpomenout na bariéru, jež v minulosti vyrostla v českém týmu mezi Gabrielou Koukalovou a Veronikou Vítkovou. Také ty se povahově i zájmově výrazně rozcházely. O nesouladu v jejich vztahu se Koukalová rozepsala ve své knize, Vítková její tvrzení popřela. Přesto společně dosáhly na mnohé štafetové úspěchy.
Rovněž sportovní šéf Italů Curtaz ujistil, že kauza nenaruší bojového ducha týmu na šampionátu. Dokonce usoudil: „Ta kontroverze nám možná i pomohla, protože takové opepření atmosféry může být pro tým také pozitivním nakopnutím.“
Ve čtvrtek si Italové jeli pro stříbro ze smíšené štafety, které oslavovaly Vittozziová i Wiererová. Ta poté prohlásila: „Ve štafetě jsme jeden tým.“
V neděli se pak Wiererová ve stíhačce vydala sama pro zlato.
Příjezdové silnice do Anterselvy se dopoledne před závodem ucpaly, jak sem mířily stovky aut fanoušků. Když poté vyvolávali jméno Wiererové a odpočítávali start, aktivovala atmosféra na stadionu husí kůži.
Startovala až ze sedmého místa po sprintu, se ztrátou 39 sekund na vedoucí Röiselandovou. Nástřel se Wiererové předtím nepovedl, lamentovala a rozhazovala rukama.
„Ale jakmile jsem se rozjela do závodu, měla jsem ze svého běhu mnohem lepší pocity než při pátečním sprintu. Tak jsem si předsevzala: Dneska budeš útočit.“
První položka - nula.
Druhá položka - nula.
Třetí položka - nula.
Už nebyla sedmá. Naopak, uháněla s Röiselandovou v čele závodu, mezi špalíry diváků. Uvědomovala si, že poslední stojka může rozhodnout.
„Proto jsem v předposledním kole netlačila moc na pilu, abych na střelnici přijela v dobrém stavu,“ vyprávěla. Načež si stoupla na podložku vedle Norky, vypálila ránu jako první... a minula.
„Slyšela jsem tu Dorotheinu ránu, jak nezasáhla terč,“ popisovala Röiselandová. V tu chvíli udělala Norka osudovou chybu. „Až příliš jsem začala myslet na to, že pokud teď trefím všech pět terčů, budu zlatá. Což bylo z mé strany naprosto hloupé uvažování. Připravilo mě o střelecký klid.“
Vzápětí Röiselandová dvakrát minula. Přišla o naději na zlatou medaili, která mohla být už její třetí na tomto šampionátu.
Wiererová naopak další střeleckou chybu neudělala. „Zapomněla“ na svoji obvyklou rychlopalbu a na poslední ránu si počkala. Potom vypálila. A zasáhla střed terče.
„Pohlídala si tu ránu, nebyla zbrklá, protože věděla, o co jde,“ ocenil na střelnici Ondřej Rybář, sportovní ředitel Čechů.
Poslední kolo se proměnilo ve spanilou jízdu italské hvězdy.
Už 400 metrů před cílem se na trati smála. Na stadionu si plácla s italskými trenéry i servismany. Proťala cíl, pumpovala nad hlavou pěstmi.
„Tohle je nejkrásnější den v mém životě,“ vykládala.
Röiselandová po závěrečném souboji s Němkou Denise Herrmannovou posléze nezískala ani stříbro, musela se spokojit s bronzem.
Patrick Oberegger, někdejší kouč Italek, který Wiererovou tolik naučil, od týmu před sezonou odešel právě k Norkám. Wiererová jeho „dezerci“ považovala za zradu, vztah zcela ochladl. Teď jí Oberegger přišel pogratulovat k tomu, jak porazila jeho současnou svěřenkyni.
„Každému, kdo pořádá mistrovství světa, bych přál, aby mohli takhle oslavovat domácí prvenství,“ podotkl Rybář. „Pro závodníka je to nejvíc, co může zažít. A Doro si zlato zasloužila. Za to, jak jezdí stabilně celou sezonu, i za dnešní krásný závod.“
Wiererová se pochlubila, že jí italský premiér Giuseppe Conte hned poslal blahopřání. Došla na květinový ceremoniál, zkrášlila se, usedla na tiskové konferenci. Pečlivý make up k italské krásce patří stejně jako kdysi ke Gabriele Koukalové. Prsty s černě nalakovanými nehty uchopila růžový mobil a četla si, kdo všechno jí ještě gratuluje.
Žena, o níž list Corrierre della Serra píše, že má „šedivé tygří oči, nádherné dlouhé řasy a tvář modelky“, vydělává na prémiích za závody a od sponzorů 400 tisíc eur za sezonu. Ročně stráví na střelnici nejméně 300 hodin, přičemž dalších 800 hodin zaplní ostatními tréninkovými aktivitami.
Triumf na domácí půdě může být nádherným happy endem její kariéry. Už dříve přece naznačila, že možná po letošní sezoně skončí.
„Ani bych se tomu moc nedivila,“ poznamenala Markéta Davidová.
„Rozhodnu se ale až na jaře,“ oznámila Wiererová v Anterselvě.
Corrierre della Serra nicméně soudí: „S takovou skvostnou formou je zcela nemyslitelné, že odejde.“
Jedna mocná vábnička by zde byla.
Olympijský titul ještě Dorothea Wiererová ve sbírce nemá.