Američané jsou teď pyšní na svoji jízdu vyšperkovanou devíti výhrami. Mladý tým bez nejzářivějších hvězd současnosti po nedělní přesvědčivé výhře cítí satisfakci. Netruchlí ani domácí. I pro ně je druhé místo zápisem do historie.
Noc z neděle na pondělí však v Istanbulu patřila Američanům. Nastupující generace talentovaných hráčů poprvé od roku 1994 vrátila světový primát do rukou basketbalové velmoci.
"To, že nás lidé nazývali B týmem, pro nás byla obrovská motivace. Zvlášť proto, že toto pojmenování vzniklo právě u nás doma. Proto jsem teď tak šťastný, že přivezeme zlato," rozplýval se kanonýr Kevin Durant, nejužitečnější hráč celého turnaje a také klíčová postava finále.
V něm Durant Turkům nasázel 28 bodů, z toho dvacet už v prvním poločase, a naznačil, že může být zdatným nástupcem nejzářivějších hvězd Kobeho Bryanta, LeBrona Jamese či Dwayna Wadea.
Ani jeden z nich na šampionát necestoval, všichni se trenérovi Mikeovi Krzyzewskému z různých důvodů omluvili. Stejně jako dalších devět hráčů z předloňského zlatého olympijského týmu. Krzyzewski však přesto s úplně novým výběrem uspěl.
"Především za 'Kouče K' jsem nesmírně šťastný," zmínil se Durant o přezdívce populárního amerického trenéra. "Hrát pod ním byl vážně zážitek," řekl Durant.
Krzyzewski znovu dokázal sílu své osobnosti. Trenér, který vytrvale odmítá nabídky z NBA a už 30 let je věrný univerzitě Duke, i nyní bez hvězd sestavil mužstvo s vítěznou mentalitou.
"Těžko říci, co je víc, jestli vyhrát mistrovství světa, nebo olympiádu. Na olympiádě je jen dvanáct týmů, tady jednou tolik. Ale i výhra na olympiádě znamená moc," přemítal Krzyzewski.
"Tohle vítězství pro celý americký basketbal znamená mnoho, i proto, jak mladý tým jsme tady měli. Chtěli jsme také zase ukázat, že k mistrovství máme opravdový respekt, což se americkému týmu, myslím, v poslední dekádě tolik nedařilo," připomněl Krzyzewski neúspěchy na šampionátech v letech 1998, 2002 a 2006, kdy Američané získali "jen" dva bronzy.
Podle jednoho ze zkušenějších Američanů Lamara Odoma mužstvu vyšla sázka na pevnou obranu. "Abychom tady vyhráli, museli jsme být nejlépe bránícím týmem, což se jednoznačně povedlo. Fungovalo to i ve finále, kdy jsme hráli tvrdě, agresivně a tím utišili i publikum," pochvaloval si Odom.
Vítězům však prý atmosféra tureckého mistrovství učarovala. "Byl to krásný turnaj, až to bralo dech. Turecko žilo jen basketem, číhal na vás na každém rohu, pokaždé, když jste zapnuli televizi nebo rádio. Neviděl jsem žádnou jinou zemi, která by dokázala lépe slavit úspěchy svého týmu," prohlásil Krzyzewski.