Posledního mistrovství Evropy, které se konalo loni v Poznani, se zúčastnilo 690 závodníků z 37 zemí. Čeští reprezentanti se z něj vrátili se třemi medailemi.
Roli favoritů na dvousetmetrové trati splnila zlatá čtyřkanoe Petr Procházka, Petr Fuksa, Petr Netušil, Jan Břečka a neméně úspěšně si v neolympijském sprintu vedla i čtyřčlenná posádka kajaku Filip Šváb, Pavel Holubář, Svatopluk Baťka, Jan Štěrba, která dojela druhá.
Medailovou sadu zkompletovala bronzem z kilometru kajakářka Michala Strnadová-Mrůzková. Letošní dvojnásobná mistryně světa ve sjezdu získala v Poznani první velkou medaili ze závodů na "rovné vodě", na které se více zaměřila teprve před aténskou olympiádou.
Poprvé naopak na evropském šampionátu vyšel medailově naprázdno kanoista Martin Doktor. I když zůstal bez cenného kovu také na mistrovství světa v Záhřebu, patří dvojnásobný olympijský vítěz z Atlanty 1996 stále k největším domácím nadějím.
Račické mistrovství Evropy je teprve osmé po svém obnovení v roce 1997. Předtím se o kontinentální medaile rychlostní kanoisté střetli naposledy v roce 1969 v Moskvě, poté následovala dlouhá, osmadvacetiletá přestávka.
Nové kapitoly historie mistrovství Evropy se začaly psát před devíti lety v bulharském Plovdivu.
Vedle Doktora, jenž nasbíral už 11 medailí (2-4-5), byla na evropských šampionátech českou jistotou uplynulých let především čtyřkanoe. Vyjma závodu v Szegedu před čtyřmi lety zajela od roku 1999 na dvousetmetrové trati vždy nejrychleji.
Všech pět triumfů slavili Fuksa s Břečkou, dále v posádce alternovali veterán Procházka, Netušil a Karel Kožíšek.
Z kajakářů na sebe po opětovném vzkříšení mistrovství Evropy nejvíce upozornila dvojice Radek Záruba a Pavel Holubář. Jejich stříbro ze závodu deblkajaků na 500 metrů na šampionátu v Poznani v roce 2000 je největším úspěchem v kajakářské disciplíně od rozpadu Československa.
Sportovní počátky rychlostní kanoistiky spadají do poloviny 19. století. Jejich průkopníkem byl John MacGregor, který stál v roce 1866 u zrodu londýnského klubu Royal Canoe Club a rok nato zorganizoval v britské metropoli první vodáckou regatu.
První významnou akcí mezinárodního rozsahu bylo premiérové mistrovství Evropy. Uskutečnilo se roku 1933 a úlohy pořadatele se zhostila Praha.
Na programu olympijských her se rychlostní kanoistika prvně objevila v roce 1936, dva roky po olympiádě v Berlíně se ve Vaxholmu ve Švédsku konalo první mistrovství světa.