"Všichni chceme k paláci," přitakává český jezdec Martin Rada, který v letošním ročníku obsadil 31. místo. "Je to zážitek, jaký jinde není. Normálně se tam s autem nesmí, se závodničkama nás tam ale pustí," pochvaluje si.
Při letošním ceremoniálu sice chyběl kníže Albert, ale řada hodnostářů proslulého knížectví jej sledovala. Příjemnou atmosféru mu dodala spousta českých fanoušků, kteří přišli ocenit výkon továrního týmu Škoda Motorsport. Fin Juho Hänninen dojel druhý, Francouz Nicolas Vouilloz třetí a Jan Kopecký pátý. "Bylo to od nich hezké," pousmál se Hänninen. "Ale celý ceremoniál byl příjemný."
Začalo se monackou hymnou, po níž na cílovou rampu najížděly všechny posádky, které náročnou soutěž dokončily. U dvojic z konce výsledkové listiny na pořadí nezáleželo, takže se představily zpřeházeně. Každý účastník dostal plaketu připomínající účast v nejstarší soutěži na světě. Vše odsýpalo, během čtvrthodinky bylo parkoviště u cílové rampy téměř prázdné.
"Tak to má být. Všichni jsme se sem těšili, ale není nutné to natahovat," pochvaloval si Radův spolujezdec Jaroslav Jugas.
Teprve při vyhlašování nejlepších tří posádek v kategorie vozů s jednou poháněnou nápravou program zvolnil. Všechny tři dvojice dostaly poháry, na počest vítězného Princena zazněla belgická hymna.
Pak už se čeští příznivci konečně dočkali, přišel čas na tři nejlepší účastníky. Jako první přijel se škodovkou Vouilloz, po něm Hänninen. Českou radost nezmenšilo ani vítězství Fina Mikka Hirvonena s novým Fordem Fiesta S2000.
"Mikko má s touto rallye velké zkušenosti, všechno mu vyšlo. Vyhrát zaslouženě," ocenil krajana spokojený Hänninen.
Pořadatelé nachystali pro nejlepší tři dvojice stupně vítězů. Po finské a britské hymně přišel čas na šampaňské, závodníci kropili sebe i fanoušky za zvuků melodie z Bizetovy opery Carmen.
Čtvrt hodinky poté nastoupila uklízecí četa, která rozebrala pódium i stany pro hodnostáře a uklidila zábradlí. Turisté, kteří přišli k paláci hodinu po ceremoniálu, ani nevěděli, že se v Monte Carlu nějaká rallye jela. Nerušeně se mohli kochat pohledem na přístav i honosné budovy a přitom snít, kam se nastěhují, až vyhrají v kasinu.
