Barbora Špotáková opět trénuje pod vedením Rudolfa Černého

Barbora Špotáková opět trénuje pod vedením Rudolfa Černého | foto: Ivana Roháčková

Byly to nervy, ale Bára to zvládla, má jasno kouč oštěpařky Špotákové

  • 7
Sezonu, která má vyvrcholit útokem na třetí olympijské zlato, zahájila oštěpařka Barbora Špotáková šestým místem na mítinku Diamantové ligy v Římě. Šlo o její první start po březnové zlomenině zanártní kůstky. A zároveň o první závod po podzimním návratu k trenérovi Rudolfu Černému, pod jehož vedením sklízela úspěchy v první části kariéry.

„Úplná spokojenost,“ hlásí Černý, který závod sledoval u obrazovky.

Kýžená šedesátka, po níž vaše svěřenkyně toužila, byla při výkonu 59,82 metru blizoučko. Vidíte to jako osmnáct centimetrů chybějících ke spokojenosti, anebo jinak?

Vidím to tak, že jsem úplně spokojený. Bára začala lepším výkonem než loni, kdy se trénovala sama. Tehdy byla natěšená, ale první dva závody jí nevyšly. Přes všechny komplikace s nohou jsme teď dál a důležité je, že zvládla i jiné varianty techniky, než jakými házela celý život. Uměla si najít cestu, i když tréninky musely být kvůli zranění jiné, odvedla dobrou práci. Až budeme na tréninku dělat, co budeme chtít, budeme ještě spokojenější.

Byly to u televize velké nervy?
Samozřejmě, to si pište. Vždyť šlo o náš první závod od roku 2010.

Byl jste rozrušený také kvůli úvodnímu pokusu, kdy oštěp dolétl na vzdálenost 56,26 metru?
Šestapadesát předtím Bára hodila na tréninku, což bylo dobré. Navíc jsem věděl, že první pokus půjde opatrně, aby si nic neudělala, takže mi to nikterak nevadilo. A první závodní pokus v sezoně je pořád něco jiného než trénink. Těch 56 metrů bylo za dané situace dobrým základem.

Volali jste si po závodě?
Psali jsme si. Bára si už stačila udělat analýzu, jak k tomu výkonu téměř k šedesátce dospěla, co je třeba zlepšit, aby se dostala dál. Spokojená byla tak napůl, protože byla přesvědčená, že kdyby mohla pokračovat, hodila by ještě víc. Jenže pravidla Diamantové ligy jsou holt taková, že zbylé tři pokusy hází jen čtyři závodnice. Ale na druhou stranu se pošetřila. Odložilův memoriál je za pár dnů, proto jsem jí odpověděl, že je to možná dobře, tudíž toho litovat nemusí. O to, jestli jí ta čtyřka utekla o dvě místa, teď skutečně nešlo.

Spokojený musíte být i proto, že vaše svěřenkyně potvrdila limit pro olympijské hry v Riu, který splnila loni...
Jistě, stačilo by jí padesát osm metrů, a taky má limit pro červencové mistrovství Evropy v Amsterdamu. Původně jsme ho v plánu neměli, ale asi tam závodit bude.

Zmínil jste pondělní Odložilův memoriál v Praze na Julisce, dalším startem bude mistrovství republiky v Táboře o dva týdny později. Na větší porci závodů je příliš brzy?
Po Táboře jsou dvě červencové Diamantové ligy, Monako a Londýn, to je ale za dlouho a ještě uvidíme. Ale je pravda, že závod je závod - něco poznáte na tréninku, jenže to je málo. Proto Bára musela začít závodit i v tomhle stavu, od závodu se odrazíte k práci na technice. Nebo k tomu, abyste tu chybu, kterou při závodě uděláte, už neopakovali.

Byla si teď vaše svěřenkyně vědoma nějakých chyb?
Právě že ano, a hned je dovedla pojmenovat. Třeba že na první pokus běžela až moc pomalu. V dalších pokusech už se zkusila rozběhnout krapet rychleji a promítlo se to do výkonů. Bára ale ví, že se musíme vracet k tomu, co bylo, jen pozvolna a opatrně, aby ji něco nebolelo nebo nehrozilo další zranění. Dodržíme to a časem půjdou výkony nahoru

, Lidové noviny

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž