Auta, sériová i závodní, byla Pohankové vždy blízká. Tatínek je prodejce škodovek a také vlastník závodnické licence. Vysoká tmavovláska na tátův podnět "Udělej si také licenci" reagovala bez váhání. "Letos jsem absolvovala závodnickou školu Jiřího Mičánka a pak přišla nabídka jet Epilog v dívčí posádce. Nebylo co řešit," říká rodačka z Brna, studující právnickou fakultu v Plzni.
Šest hodiny závodění si z kolegyněmi rozdělily rovným dílem. "Každá jsme jely hodinu za světla, hodinu za tmy," líčí Pohanková. "Za světla to bylo lepší, protože ve tmě mě pořád někdo oslňoval. Všichni jeli s dálkovými světly a někteří měli i přídavné světlomety. Na druhou stranu jsem alespoň vždycky věděla, že mě bude někdo předjíždět."
Krizovou chvilku měla jedinkrát. Za tmy. "Při nájezdu na Stadion do mě ťuknul jeden z vozů BMW. Ale byl to jen takový dotek, který jsem ustála a jela dál," vzpomíná dívka, pro kterou má sport velký význam. "Nedávno jsem ukončila kurz potápění, hodně lyžuji, plavu, jezdím na kole. Mám rád riziko, prostě adrenalinové sporty." Její osobnost dotváří skutečnost, že dvanáct let hrála na violoncello.
Před startem za stáj Pfeifer Motorsport tvrdila, že netuší, zda bude v závodění pokračovat i napřesrok. Nevěděla, co s ní jízda proti devětapadesáti soupeřům provede. Nyní má jasno. "Moc se mi to líbilo a doufám, že to nebylo naposledy. Příští rok bych jela ráda celý seriál Poháru Ford Fiesta včetně vytrvalostních závodů," plánuje Pohanková, které učarovala atmosféra v boxech.
"Každý rok jsem se na Epilog chodila dívat. Na Stadionu jsem pozorovala rozžhavené brzdové kotouče jak září do tmy, bylo to fajn. Ovšem teď, když jsem byla jedním z aktérů, to bylo fantastické. Cvrkot v boxech během závodu je fascinující," řekla závodnice, která s Martinou Strakovou a Kamilou Starou dojela do cíle na 40. místě.
"O umístění nešlo, učily jsme se ," dodala Šárka Pohanková.
 Šárka Pohanková v plné závodnické zbroji. |
