Skončily čtvrtí ze čtyř. Ale medaile byla blízko to se musí uznat.

Jediné správné ohodnocení vlastního výkonu by bylo:

"Totálně jsme to posraly. Tečka"

Kecy typu, jsem na tým pyšná apod. jsou zástěrka... V tomhle sportu je bohužel špička tak úzká, že jen jeden jediný z té špičky nebere medaili. Není moc divu, že jsme to převážně my, Zápasy se Slovenskem, Německem apod., to je jen tréning herních situací. Tak ať tady nevykládají něco o hrdosti. Chybí mi trochu upřímnosti a sebereflexe.

Já osobně nechápu tuhle posedlost dívat se na sport jen skrze výsledky. Tím méně u v podstatě amatérského sportu typu ženský florbal. Herně tento tým obstál, z toho (mála) co jsem za poslední roky viděl, jsme na tom byly nejlépe. Což sice pořád na špičku nestačí, ale z pohledu hráče úplně rozumím tomu, že někdo je po takových zápasech (relativně) spokojený s tím, co na hřišti předvedl.

Nic proti tomu, aby Sascha Rhyner u reprezentace zůstal. Jen by měl popřemýšlet a zapracovat na tom, co by měl jako trenér v klíčových okamžicích zápasu udělat. Jak sám viděl, nedělat nic nebylo dobré řešení.

Pyšná ?! Sebereflexe opravdu chybí !

Zrovna Jiráková byla jedna z mála, co se nebála něco vymyslet, hrát konstruktivně a podpořit útok. Ale obránkyň alespoň na její úrovni bychom potřebovali ještě tak 5.

Sehraly vyborny sampionat?

Vzdyt to byla tragedie! Jedine dva zapasy ve kterych o neco slo tak prohraly.

Aniž bych chtěl nějak významně komentovat popis situace ze strany hráčky Jirákové, je tu spousta protimluv. Ano, je hezké, že jsou jako rodina a sesednou se u svíček, což zavání téměř červenou knihovnou. Ale s tou mentalitou to asi nebude nejlepší a "skákání do střel" zejména v utkání se Švýcarskem rovněž nejspíš nefungovalo. Přijde mi to, jako když se zoufale snaží vytáhnout maximum možných pozitiv, když už to na hřišti nevyšlo. Proč ne, jen to působí poněkud uměle. Na druhou stranu je nutné ocenit, že po takovém zhroucení v semifinále našly dost morální odpovědnosti odehrát zápas o třetí místo. Na rozdíl od mnoha těch, kteří ho odsuzují, v něm právě vidím test odpovědnosti a přístupu. Je totiž lehké se na všechno pod dojmem zklamání vykašlat, umění je znovu najít motivaci a poprat se o výsledek.

Tak uz by stacilo, ne? O tom jak se dela tradicni ctvrte misto klidne zase za rok... To ze to letos byla fakt fuska a malem to nedopadlo uz nikoho nezajima.

Patřím mezi sportovní fanoušky, kteří se věnují, koukají, na aktuální dění. Ženský florbal by mne minul, kdyby nebyl v termínu, kdy se toho moc neděje. A po bližším prozkoumání jsem zjistil, že se tomu věnují prakticky 4 týmy. Takže to 4 místo (zase) žádný úspěch není. Ale zase je pravda, že se děvčata zapsala do dějin sportu, protože to, co předvedla na konci semifinále, to by se mi jevilo nereálné i ve sci-fi filmu.

Je to sport, kde se hraje na výsledky, ne na pocit. To by si děvčata měla uvědomit.

V jakém sportu se vyhrává na pocit a ne na výsledky?

Koukám, že v posledních letech se po propadáku vždycky najde někdo, kdo je " na tým pyšný ". U našich fotbalistů tu funkci zastává Vaclík nebo Jankto. Ještě zbývá, aby tu nějaká další holka napsala, že " si to užily "