Biatlon je nádherný sport. Nádherný i tou svou pomíjivostí. Jsou jisté "stálice na nebi", jakou je třeba Fourcade nebo byl dříve Bjorndalen. Ale kromě těch několika málo jedinců je tam třeba 60 top závodníků, kteří jsou jeden rok nahoře v první desítce a druhý rok se propadnou na konec té šedesátky, přitom se jejich fyzické hodnoty moc neliší...

Vidíme výkyvy našich, ale stejně tak bychom se mohli dívat na Rakušany, Němce, Rusy, jak se v tom žebříčku pohybují nahoru a dolů...

Je to o momentálním rozpoložení, aktuální formě, sebevědomí... opravdový biatlonový fanoušek toto vidí, a dokáže proto pochopit i dočasný výpadek, i když třeba trvá delší dobu. Gaučákový fanoušek ovšem neví, že padesáté místo stojí biatlonistu naprosto stejné úsilí v tréninku a nasazení v závodě, jako vítězství.

Gaučák ovšem rád "kritizuje"....

A gaučák bude bohužel kritizovat dál. Ale my praví fanoušci víme svoje.

P.S,: Studoval jste filozofii?