aha

Nevite jestli nahodou nekamaradi s M.Srejberem ?

Idol - přečtěte si

Boris Becker - poprvé jsem toho velikána svět. tenisu zaznamenal jako 12 letej klučík , když jsem si,psal se rok 1988,jednou v červenci zapnul televizi a zrovna vysílali semifinálový zápas wimbledonské dvouhry Lendl - Becker ,tehdy mne ten ryšavý a vcelku nevzhledný Němec uchvátil natolik,že se tenis stal u mne na dlouhou dobu sportem č.1 a zrodil se tak můj hrdina.Nic na tom nezměnil fakt,že druhý den odešel po finále "jen" s talířem útěchy a pohárem pro vítěze se nad hlavou pyšnil "náš" - tedy od toho okamžiku můj a Borisův hlavní a letitý sok Stefan Edberg.Dal bych tehdy nevím co za jakoukoliv informaci,fotku,či článek o svém hrdinovi a,že to narozdíl od dneška nebylo jednoduché,zprávy týkající se tenisu v Rudém Právu přesáhly jen zřídka dva řádky.V roce 89 jsem trávil část léta v Jugoslávii - nedaleko Splitu na mém posledním " pionýrském " táboře, byl jsem vyjevenej z toho,že v krámech běžně prodávali Coca-colu v plechovce,plíšnový rifle a další,jimiž se u nás pyšnili jen spolužáci,co měli "strejdu" v Západním Německu a hluboký dojem na mě udělali taky pornočasopisy,které zde byly téměř u každého stánku a které jsem do té doby nikdy neviděl.Toto všechno mi však nemohlo dát zapomenout na to ,že se hraje zase turnaj turnajů.Byla opravdu velká dřina přesvdčit vedoucího,že Boris je pro mne víc než válení se s ostatnímy na pláži,ale povedlo se.Ač je chorvatština slovanským jazykem nerozuměl jsem ani slovo,ale to mi nevadilo,hlavně ,že jsem byl při tom,když jsme tentokrát Stefanovi ve třech setech vyprášili kožich,taky jsem tehdy při sledování onoho finále nemohl pochopit,proč furt po každým střídání stran,se na obrazovce objevil někdo se zubní pastou,či pracím práškem,ale Dr.Železný nám to ostatně po x-letech vysvětlil všem :-)A jak roky plynuly,zažil jsem takových nezapomenutelných okamžiků s Borisem ještě mnoho,ta jeho buldočí vytrvlost,jež soupeře dokázala vždy zdrtit,ty obraty,kdy x-krát dokázal jak se říká utéct v zápase hrobníkovi z lopaty.To všechno jsem na něm obdivoval a a i po tolika letech to ve mně zůstalo,dnes už Boris není obávaným BumBum Baby a ani já už nevysedávám každý rok v červenci u bedny,ostatně není proč,ti co přišli po něm už mi za to nestáli a taky už mi není těch dvanáct.Němci mají dnes už za idola Schumachera a Boris už je minulosti,vzpomene si ještě někdo jak v roce 1985 jich sědělo u televizorů 12 milionů , aby poprvé viděli jak 17letý kluk z Leimenu vyhrál jako nejmladší v celé historii? Asi ne,ale já nezapomenu nikdy.A tak Borisi vše špatné co Tě v posledních letech potkalo nakonec dopadne tak jako na kurtě - celejzápas se budeš trápit a pak po pěti setch odejdeš jako vítěz !

Re: Idol - přečtěte si

Připojuji se, držím Borisovi palce, to on mě přivedl k tenisu a jeho famózní výkony byly tím nejlepším co oko tenisového fanouška mohlo kdy vidět... A tak doufám že i v soukromí svou bitvu dobojuje do vítězného konce...