"Byly to nervy. Lidi kolem mě mluvili o medaili, i já sám jsem věděl, že mám šanci. Přijelo mě povzbudit také hodně známých a nemohl jsem si je dovolit zklamat," vyprávěl po skončení soutěže.
Dlouhých jedenáct let se žádnému českému vzpěrači na juniorské světové soutěži nepodařilo dosáhnout na některý z cenných kovů. Až do sobotního odpoledne, na závěr celého šampionátu.
Osmnáctiletý Orság si na cestě za bronzem v kategorii nad 105 kg vylepšil osobní rekord v trhu, v nadhozu i ve dvojboji.
Přitom vážil jen 70 deka přes požadovaný limit a byl mezi všemi finalisty nejlehčí. Varianta zařazení do "supru" se však ukázala jako velmi prozíravá: v nabité konkurenci o váhu níže by jeho celkový výkon stačil jen na osmé místo.
Vypracovaná muskulatura, vousy, dlouhé vlasy stažené vzadu gumičkou – vypadá skoro jako nějaký novodobý Samson. Paradoxně prý býval dříve vyloženě nesportovní typ.
"Byl jsem fakt líný. Nerad jsem běhal a fotbal? To mi vůbec nic neříkalo," přiznal student 3. ročníku Střední policejní školy v Holešově.
Ale jako jedenáctiletý si poprvé sáhl na činku ve vzpěračském oddílu v Hrozenkově, kam ho přivedl otec. A bylo rozhodnuto.
Vzhledem ke svému mládí může Orság mezi juniory startovat ještě další dva roky. "Mohl by to dotáhnout až na mistra světa," míní reprezentační kouč Miroslav Vrbka.
Kdo ví? Třeba silák z Karolínky tuto předpověď naplní už na příštím šampionátu na daleké Aljašce.
