Po odchodu z bývalé Rudé hvězdy Praha působil dva roky v Saint Etienne, tři v Ženevě, rok v Nice a minulou sezonu v Rennes.
Hrála nervozita v úvodu opravdu tak velkou roli?
Ano, ale dalo se to očekávat. Po druhém setu, který jsme vyhráli, opadla a už jsme hráli skvělý volejbal.
Kromě vás do Opavy přišli ještě tři hráči, blokař Ondra Michálek a smečaři Tomáš Plichta a Samuel Schotert. Stále se sehráváte?
Tým se tvoří za pochodu. Přišli jsme čtyři, jenže bohužel Ondra Michálek dostal mononukleózu. S přípravou jsme ale začali už 15. července a sehráli jsme spoustu přípravných zápasů, takže fyzicky i psychicky jsme byli na začátek ligy dobře připraveni.
Na čem bude Opava stavět?
Na chuti vítězit a na kolektivní síle, protože to je nejdůležitější.
Vrátil jste se po deseti letech ze zahraničí. Přišel jste domů ukončit kariéru?
Přišel jsem dohrát. O návratu jsem hodně přemýšlel. Nakonec mě k němu přivedly dva tři důvody, hlavně moje rodina. Syn Matyáš má dvanáct let a potřebuje se už pořádně učit česky. Kdybychom zůstali ještě dva roky ve Francii, byli bychom v cizině strašně dlouho. Takže rozhodlo to, že kluk je už velký a také se mi stýskalo.
Žijete v Opavě, nebo dojíždíte z Prahy?
Celá rodina bydlíme v Opavě. Je to myšlenka manažera Lubomíra Rabinského, abych tady žil, abych se sžil s Opavou.
Daří se vám to? No, menší krizi jsem měl. Pro změnu se mi stýskalo po Francii, ale všichni mi tady vycházejí vstříc, takže jsem velice spokojený.
A jak se vám líbí Opava?
Je to hezké malé město. Jsou tady skvělí lidé a skvělí fandové. Jsem nadšený atmosférou, která v hale byla při prvním utkání. Hlavně, aby nás fanoušci tak podporovali, i když se nám někdy nebude dařit.
