Celkem se tak na olympijské hry kvalifikovalo osm českých rychlostních kanoistů.
„Splnili jsme cíl, který jsme si dali pro letošní jaro. A zároveň jsme si zopakovali sen, který má každý sportovec - jet na olympiádu,“ řekl Dvořák, a .Radoň dodával: „Jsem ohromně šťastný, že se to povedlo, protože dneska jsem překonal sám sebe. Poslední dva roky jsem to nebyl úplně já. Chyběla nám lehkost, což záleží víc na háčkovi, protože ten určuje tempo. Jsem moc rád, že to vyšlo. Závod to byl těžký, ale po dlouhé době kontrolovaný.“
Deblkanoisté v Duisburgu nastoupili přímo do souboje o dvě olympijská místa, nevěděli tedy, jak jsou na tom konkurenti z Itálie, Rumunska, Německa, Moldávie a dalších zemí. Ale jeli svůj závod, nenechali se strhnout Moldavci, kteří přepálili začátek.
„Musím za tenhle závod pochválit Jardu, z pozice háčka to zvládl skvěle,“ řekl Filip Dvořák. „Přitom tři sta metrů po startu jsem nebyl úplně optimistický, ale podařilo se nám odjet si svůj závod. A pak už jsme to nepustili.“
Radoň a Dvořák pojedou na druhé olympijské hry, v Londýně byli pátí. „Spadnul mi velký kámen ze srdce,“ řekl trenér Libor Dvořák, pořád oblečený v brazilském tričku. „Koupil jsem si ho tam při předolympijské regatě. Říkal jsem si, že když se povede příprava a budu věřit postupu, vezmu si ho s sebou do Duisburgu. Ale nebyla v tom pověrčivost, postup si vydřeli kluci.“
Radoně i syna Filipa tričkem překvapil. „Přestože na lodi pádlujeme jenom dva, tým má minimálně tři lidi. Táta sbírá špatné stavy od nás obou. Když to komukoli z nás nejde, ovlivní to hlavně jeho. Že jsme tenhle závod zvládli je pro něj možná ještě větší odměna než pro nás,“ řekl Filip Dvořák.
Když chemie zafunguje
„Liborovi patří velký dík. Všechny změny, které nasadil do tréninku, byly dobré, věřil nám hodně. Stmelili jsme se, byli jsme tým. Chemie, která u nás musí být, zafungovala,“ dodal Radoň.
Deblkanoisté kvůli vidině olympijských her absolvovali devítitýdenní soustředění v Kalifornii, další týdny strávili v Račicích. Absolvovali spoustu tréninků s parťačkou ze skupiny Lucií Matouškovou. „I Lucce musíme poděkovat. A taky nám pomohlo, že jsme trénovali s kajakáři. Na jaře v Chula Vistě s kluky ze čtyřkajaku, v Račicích s mladými vlčáky ze skupiny Honzy Součka. Doufám, že i oni z toho mají trochu radost, protože se podíleli na tom, že jsme teď čtyři sta metrů před cílem našli sílu a ucukli ostatním,“ nezapomněl na vděčnost Dvořák mladší.
Jaroslav Radoň a Filip Dvořák na olympijské dokvalifikaci
Ještě jedna věc dodala deblkanoistům před klíčovým závodem klid. Začali totiž spolupracovat s Marianem Jelínkem, hokejovým trenérem a mentálním koučem. „Před závody s ním dvacet minut pokecáme, máme s ním dobré zkušenosti,“ pravil Radoň.
„Ze strany táty to byl dobrý nápad. Přestože jsme s Marianem strávili málo času, pomohlo nám to. Taky před tímhle závodem nás uklidnil. Povídali jsme si a pak řekl, že nikde není problém. Někdy to stačí,“ pokýval hlavou Filip Dvořák.
