Stánek Pierra Mauroye je běžně útočištěm fotbalistů Lille, hrává se tam nejvyšší francouzská soutěž.
Paralela s letním mačem se tak přímo nabízela.„Vím, že když naše fotbalisty pomstíme, budou nesmírně šťastní,“ byl přesvědčený Krajan před začátkem souboje o „salátovou mísu“.
Pomsta to byla nesmírně sladká. Chorvaté byli ve finále Davis Cupu suverénní, ve třech dvouhrách neztratili ani set, jedinkrát nepřišli o podání. Francouzští borci uspěli jen ve čtyřhře, což prostě nemohlo stačit.
„To, že kluci v singlu ani jednou neztratili servis, je úžasný počin. A také důkaz toho, jak kvalitní tenis předváděli. Celkově vzato, bylo naše mužstvo něco jako Dream Team,“ smekl Krajan před kvintetem šampionů v šachovnicových dresech.
Do Lille povolal kromě Marina Čiliče a Borny Čoriče, světových hvězd v singlu, tři slušné deblisty - Mateho Paviče, Franka Škugora a Ivana Dodiga.
Historická chvíle pro Čiliče
Hlavní podstavou byl Čilič. Sedmý hráč žebříčku ATP se postaral o dvě vítězství, včetně toho, jež bylo pečetí na triumf Chorvatů.
Splnil si sen, konečně dosáhl na „salátovou mísu“. Už jednou byl hodně blízko, před dvěma lety ale po finále Davis Cupu gratuloval Argentincům. „Ze sna mě to ale rozhodně nebudilo, spím dobře,“ odmítal Čilič, že by v hlavě nosil bolestné vzpomínky.
Raději s novináři mluvil o euforii, jakou na francouzské antuce před zraky 22 tisíc převážně domácích fanoušků prožíval.
„Davis Cup nevyhrajete každý den. Je to jeden z nejlepších okamžiků v mé kariéře. Cítil jsem se hodně pod tlakem, ale odehrál jsem skvělý zápas a zaslouženě vyhrál,“ tvrdil poté, co udolal Lucase Pouilleho.
„Je to pro mě historická chvíle. V Davis Cupu jsem odehrál i sledoval spoustu zápasů. Slavil výhry, polykal porážky,“ připomněl třicetiletý tenista, že svou vlast na vrcholné akci reprezentuje už od roku 2006.
Čerstvé zážitky si Čilič jednou jistě rád vybaví. Závěrečnou výměnu rozhodl parádním lobem, poté zapumpoval rukama a začal slavit. Doběhl k mantinelu a objal u hrazení chorvatskou prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou.
Právě ta byla pojítkem mezi právě dohraným i červencovým finále. Očitým svědkem radosti i smutku.
Marin Čilič objímá chorvatskou prezidentku:
Tu scénu si lehce vybavíte. Plavovlasou dámu stojící vedle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na moskevském fotbalovém hřišti smáčí provazy deště, pomyslné slzy z nebes po kruté porážce v boji o titul fotbalových mistrů světa.
Tentokrát se k poraženeckému úsměvu uchylovat nemusela, rozjásali ji Čilič a spol., když se stali poslednímu vítězi Davis Cupu hraného podle tradičního formátu.
„Paní prezidentka byla s námi od prvního dne a povzbuzovala nás po každém bodu. Je neuvěřitelné, když vidíte hlavu státu dělat něco takového. Jsme ji velmi vděční, že tento víkend prožila s námi,“ děkoval ji nehrající kapitán Krajan za podporu.
Chorvaté Francouzům zamezili v druhém zisku slavné trofeje za sebou, posledními úspěšnými obhájci tak zůstávají Češi, kteří uspěli v roce 2013.