Čeští tenisté si zahrají o návrat do Světové skupiny, proti Izraeli to nebyla těžká mise. Jednička Veselý i dvojka Adam Pavlásek zvládli jak své singly, tak společnou čtyřhru. Žádná krasojízda, ale dobře splněná povinnost. Příští cíl: zářijová baráž, kterou Česko loni nezvládlo.
Dívat se dál je zatím zbytečné.
„Samozřejmě je těžké v dnešní době dosáhnout na mety, které zvládli Tomáš Berdych a Radek Štěpánek,“ říká Jaroslav Navrátil. Kapitán-realista si je vědom, že roky hojnosti byly spíš výjimkou než pravidlem. „Tohle se bude v budoucnu někomu dokazovat jen těžko. Pro současné kluky by mohlo být prvním krokem – pokud by byl příjemný los – vrátit se přes baráž mezi elitu. Myslím, že tam patříme.“
Tým měnit nehodlám
(Ne)přízeň losujících bude klíčová. Češi, šampioni z let 2012 a 2013, jsou srozuměni se skromnější pozicí. Navrátilova aktuální parta potřebuje i příznivější vnější podmínky. Vypadá takhle: nejvýše postaveným je čahoun Veselý (24), výběr doplňují jeho vrstevníci Adam Pavlásek (23) a nováček-debutant Václav Šafránek (23) plus nejzkušenější Lukáš Rosol (32) a deblový specialista Roman Jebavý (28).
„Když budou podávat podobné výkony, tým by se do září neměl měnit,“ potvrzuje Navrátil. Bez Berdycha se Štěpánkem už Češi museli loni na neúspěšnou baráž do Nizozemska, ale aspoň malá naděje se tehdy ještě mihotala.
Dohasla. Ze Štěpánka je trenér, Berdych definitivní reprezentační adieu oznámil v únoru. „Davis Cup můžou vyhrát jen takové osobnosti, jako byli ti dva,“ říká Navrátil. Co bylo, bylo. Vše je jinak.
Úplně všechno. Nikoli jen negativně. V tučných letech (včetně finále z roku 2009) byli Berdych a hecíř Štěpánek středobodem úplně všeho. Logicky: to oni táhli národní tým až do hvězdných sfér.
„Všechno se soustředilo okolo Tomáše a Radka, všechno se pro ně dělalo. Teď kluci nevědí, jestli bude hrát ten, nebo onen,“ dodává kapitán. „Tým potenciál určitě má. Je mladší. Drží při sobě. Partu kluci vytvořili výbornou, vycházíme dobře. Co si řekneme, to platí.“
Postup je teď cenný jako titul
V týmové soutěži soudržnost patří k důležitým faktorům. Pak už jsou však na řadě samé kondicionály.
České limity? Veselý by jednou mohl být silnou jedničkou, pokud si víc zpevní sebevědomí a zůstane zdráv. „Pokud by se Adam Pavlásek s Lukášem Rosolem vrátili do první stovky, mohli bychom na baráž v září pomýšlet s odvahou,“ používá podmiňovací způsob i Navrátil.
Oba z Top 100 odfrčeli rychleji, než by bylo libo. Pavláskovi nevyšly změny koučů ani raket, jeho i Rosola soužila příliš častá zranění. Vrátí se? Posílí mladšího z nich třeba to, že v Davis Cupu uspěl sám i ve čtyřhře? „Já už toho říkal tolik... Čas ukáže,“ uvedl Pavlásek.
Vousáč Šafránek pak společnost nejlepších teprve vyhlíží: „Moje kariéra je hodně postupná, už odmala. Věřím, že když budu hodně pracovat, budu žebříčkem stoupat.“
Vyhlídky s ručením omezeným budou o něco méně zastřené se znalostí příštího soupeře. A pak bude hrát významnou roli každý týden, měsíc. Bez toho, že by se stávající ansámbl zlepšoval, je nyní návrat blyštivé minulosti zcela vyloučen.
„Je strašně těžké říct, jestli můžeme jednou hrát ve Světové skupině třeba čtvrtfinále, semifinále,“ dumá Pavlásek. „Teď se těšíme na baráž. A uděláme vše pro to, abychom naši zemi dostali zpátky.“
Na vyšší cíle je totiž času dost.