„Musím veřejně říct, že jako mechanik bych to nedokázal,“ tvrdil 41letý Pabiška na besedě svého týmu Barth Racing. „To jsou lidi z jiné zeměkoule. Můj mechanik Michal Kroupa by měl být oslavován minimálně na stejné úrovni jako já. Byl tam se mnou už pětkrát, a nikdy o něm nevyšla ani řádka. Přitom je to z 60 procent na nich,“ upozornil závodník.
Mechanici to na dlouhé rallye často odnesou. „Na ústa“ občas padají v zásadě všichni, ale vytížení mechaniků je největší ze všech. Kolapsy z vyčerpání nejsou výjimkou.
„To je běžná denní záležitost, kterou vám televize neukážou. Stává se to závodníkům i doprovodu,“ konstatoval Pabiška a přidal čerstvý zážitek právě s věrným druhem Kroupou, když tým vyrazil po závodě do fastfoodu. „Nemohli jsme ho najít – usnul na chodníku. Neležel vyloženě na zemi, ale měl hlavu svěšenou tak, že byste si myslel, že se mu něco stalo. Předtím říkal: Kluci, já si tady na chviličku sednu a počkám, až všichni vylezou z auta. Pak ho to úplně vypnulo. Měli jsme o něho strach, šel nadoraz. Bohužel; pro ty kluky je to chléb, s tím do toho jdou. Taky potřebují, aby se jim poděkovalo. Bez nich by to v žádném případě nešlo,“ zdůraznil Pabiška.
Na trati se však musel obejít bez Kroupovy pomoci. A „užil“ si. „Bez problémů jsem na začátku odjel jen prolog. Pak přišla prasklá nádrž, zanesený vstřik, závada elektroinstalace. Pět dní jsem jenom opravoval,“ konstatoval Pabiška, jejž kromě toho sužovaly podobně jako řadu dalších dakaristů i nepříjemné střevní potíže.„Předposlední den už jsem to fyzicky nevydržel a byl úplně na dně, kdy jsem musel vyhledat lékařskou pomoc,“ přiznal Pabiška. „Pak jsem zjistil takovou trapnou věc, že na to nefungují české léky, že se musejí použít ty, které vyrobili tam, protože tam jsou jiné bakterie. Pomohli mi doktoři od pořadatele, věděli, o co jde. Poslední den jsem mohl být trošku uzdravený, ale táhlo se to až domů. Byl to pro mě kopec smůly.“
Teď chodí Pabiška pro změnu se zavázanou levou rukou. Ta však s Dakarem nesouvisí. „Byl jsem si zahrát hokej a vyhodili mi palec. Ale stejně jdu 15. na operaci s kolenem, to mě bolelo celý Dakar. Ale to jsem raději nikde neříkal,“ pousmál se zkušený jezdec.
Slavnou dálkovou rallye jel letos pojedenácté a vždycky se mu podařilo dojet do cíle. Jeho nejlepším výsledkem bylo 18. místo mezi motocykly v roce 2014. I proto teď těžce nese kritiku svého snažení a reprezentace českých barev. „Dakarů mám za sebou strašně moc a reakce lidí jsou všelijaké, od toho, že vás někdo pochválí, přes negativní, která převažují. Že už tam nemám co dělat, že výsledek je hrozný, že Klymčiw byl jedenáctý...,“ svěřil se Pabiška. „Měla by se ohodnotit i ta šikovnost, že to člověk přes všechny ty obrovské problémy dokáže dostrkat do cíle.“
