Méně okázale než krajan Jim Courier, který po obou vítězstvích na Australian Open skočil po hlavě do melbournské řeky Yarra, slavila svůj první zdejší titul Lindsay Davenportová. Třiadvacetiletá Američanka se nastrojená vydala s trofejí na vyjížďku po řece v gondole. Když ji nezměnilo vítězství na olympijském turnaji v Atlantě 1996, prý to nesvede ani její třetí grandslamý triumf ve dvouhře. "Vím, že se svou uzavřenou povahou nebudu nikdy patřit mezi nejoblíbenější tenistky," říká Davenportová. "Všechno se točí kolem Kurnikovové nebo sester Williamsových, ale to není můj styl. Nechci upoutávat pozornost za každou cenu." I potřetí vyhrála grandslamový turnaj bez ztráty setu. A to v prvním týdnu Australian Open měla problémy s nataženým břišním svalem a před finále dvouhry vzdala debl kvůli nataženému stehennímu svalu. "Při finále jsem ale nic necítila," pochvalovala si Davenportová. "Nikdy bych si nepomyslela, že najednou budu v situaci, kdy mi schází vyhrát poslední grandslamový turnaj - French Open," dodala Američanka, která v Paříži byla nejdál před dvěma lety v semifinále. "Jenže antuka je pro mě těžší než jiné povrchy, hlavně kvůli pohybu," připomíná Davenportová, jejíž robustní postava po rodičích, volejbalistech, nemá mezi tenistkami konkurenci. Teprve v roce 1995 se Američanka rozhodla něco se sebou dělat a po dietě a drillu trenéra Roberta Van´t Hofa shodila deset kilogramů. Vrátit se na místo světové jedničky, kam se dostala předloni jako osmá žena v historii, je prý to poslední, co nyní Davenportovou zajímá. Úkolem pro letošek je Paříž a také záříjová olympiáda v Sydney. "Už se nemůžu dočkat ," tvrdí obhájkyně zlaté medaile.
31. ledna 2000
