Byl to závod jedné ženy.
Vyběhla s jedničkou, v cíli byla první a nakonec celý sprint ovládla. Za Gabrielou Koukalovou se ale odehrával ještě jeden příběh.
Příběh Dashina návratu.
Když s padesátkou vyrazila ze startovního roštu, diváci v DKB-Ski Areně křepčili nadšením. Dasha, nebo chcete-li Darja Domračevová, je biatlonovými fanoušky milována po celém světě.
„Darja Domračevová, nejen běloruská, také ruská a přímo celosvětová vynikající sportovkyně,“ rozplýval se běloruský komentátor.
PO 655 DNECH ZPÁTKY. Téměř dva roky trvalo, než se Darja Domračevová znovu objevila ve Světovém poháru biatlonistek. Vrátila se ve sprintu v Oberhofu.
Ne, nepředvedla žádný úchvatný výkon. Měla patnáctý běžecký čas, na střelnici dvakrát minula a za 37. místo si připsala čtyři body.
To je ale tentokrát vedlejší sdělení.
To hlavní po pátku zní: Darja Domračevová je zpět.
Mononukleóza, svatba a dítě
22. března 2015. Přesně tehdy třicetiletá Běloruska závodila ve Světovém poháru naposledy. Je to zároveň datum, kdy si v Chanty-Mansijsku přebrala svůj jediný velký glóbus za celkové vítězství.
Únava ze sezony snů, ve které se stala i královnou her v Soči, na kterých získala tři zlata, se ale nastřádala už během jarní přípravy. Domračevová působila unaveně a plánovala, že některé podniky Světového poháru v následující sezoně vynechá.
Vynechala všechny.
V červenci za ní totiž přišli doktoři se zprávou: Máte mononukleózu.
„Tělo nelze obelhat. Jsem přesvědčená, že mi pauza prospěje, umožní mi obnovit síly a najít motivaci pro příští rok,“ povídala tehdy.
Během zimy se občas zajela podívat na závody Světového poháru, ale pouze v roli divačky. Dál trénovala jen na půl plynu, další sezona byla v nedohlednu. Už tehdy se přitom čím dál víc probíral její vztah s norskou biatlonovou legendou - Ole Einarem Björndalenem, který ale dvojice nikdy nepřiznala.
Až do pátého dubna.
Björndalen tehdy na tiskové konferenci prozradil: „Máme s Darjou blízký vztah, který se vyvinul v něco víc. Jsme pár a v říjnu čekáme narození dítěte. Jak vidíte, máme všechno naplánované,“ usmál se Nor na (ne)překvapené norské novináře.
Nakonec vyšlo najevo, že spolu slavná biatlonová dvojice chodí už dva roky. Oficiální punc jejich vztahu dodal 16. červenec, kdy si bělorusko-norská dvojice tajně řekla své ano v idylickém kostele v norském Sjusjoenu. A znovu o tom nikdo nevěděl, než Björndalen na svém Facebooku vyvěsil fotku se svou ženou.
Září už oba trávili v Bělorusku. Dvaačtyřicetiletý biatlonista se ve sportovním centru v Raubiči připravoval na nadcházející sezonu a zároveň byl Domračevové k ruce. Byl s ní i 1. října, kdy se jim v minské nemocnici narodila dcera Xenie. „Všechno bez komplikací, jsme hrdí rodiče,“ řekl osminásobný olympijský vítěz norským médiím.
„Náš život má hodně stran a úhlů. Je důležité dosáhnout těch nejdůležitějších cílů v pravý čas. Ve třiceti letech je podle mě ideální doba na to mít dítě. Je to vítaná a očekává událost v mém životě a pro mě aktuálně nejdůležitější,“ psala na svém webu Domračevová.
Po měsíci zpátky v tréninku
Už měsíc po porodu ale měla myšlenky na návrat do slavného seriálu.
„Krok za krokem, zpátky do práce,“ napsala u své fotky na Instagramu, kde jezdí na kolečkových lyžích.
„V rozumné míře a pod dohledem trenérů se dostávám zpátky do plného tréninku. Nebude to lehké, ale udělám všechno, abych se vrátila do své bývalé formy. Neumíte si představit, jak mi biatlon a atmosféra závodů chybí,“ psala svým fanouškům.
I to mají s Björndalenem společné. Oba jsou do biatlonu blázni. A oba to jsou velcí perfekcionisti. „Ti dva se opravdu našli,“ myslí si šéftrenér české reprezentace Ondřej Rybář. „Vážně, jsou si podobní. Pro oba platí: vše pro biatlon,“ souhlasí i Alfred Eder, trenér Bělorusky.
Když byla malá Xenie připravena na svou první cestu do zahraničí, rodina vyrazila do norského Sjusjoenu, kde se Domračevová dál připravovala na vstup do nové sezony. Kromě toho po očku dohlížela na stavbu nového domu na břehu Záslavské přehrady a vymýšlela design svého sportovního oblečení.
„Hrozně mě bavilo, když jsem mohla dělat něco úplně jiného než biatlon. Využila jsem svou kreativitu,“ rozplývala se.
Už tehdy plánovala, že by se do Světového poháru ráda vrátila hned po Novém roce ve sprintu v Oberhofu.
„A ona ví, co má pro svůj návrat udělat. Bude velmi silná. Je to totiž úžasná žena - stejně dobrá matka jako biatlonistka. Sice se jí život změnil, ale zvládá to skvěle,“ tvrdí o své manželce Björndalen.
Je znovu hladová
Svůj cíl splnila, druhého ledna se z letiště v Oslu vydala s celou rodinou do Mnichova a odtud pak do Oberhofu. V úterý odpoledne se poprvé po dvou letech představila v červené kombinéze na tréninku Světového poháru.
„Ale nebojte, o Xenii je postaráno, je v dobrých rukou. Tady je s námi dokonce moje maminka, na dalších závodech pak budeme mít chůvu,“ vyprávěla reportérům Mezinárodní biatlonové unie. „Vlastně je to úžasný pocit. Vrátíte se z tréninku a první, co vidíte, je úsměv děťátka. Únava pak úplně odezní, je to nejlepší regenerace.“
Během nemoci a těhotenství sledovala Světový pohár v televizi, teď byla znovu jeho součástí. „Jsem ráda, že vidím všechny ty známé tváře a že jsem zpátky ve hře. Byla to vlastně taková pauza na uzdravení a na to, abych byla znovu hladová. A to už zase jsem,“ tvrdila v pátek před startem.
Ne, ještě to nebyla ta stará dobrá Dasha, na kterou v minulosti v běhu stačil málokdo a která rychle a přesně střílela.
„Střelba mohla být lepší, běh taky, ale byl to první závod. Věřím, že s každým dalším budu stoupat výš. V té bouřlivé atmosféře jsem nebyla ani úplně uvolněná,“ svěřila se.
Do stíhačky vyrazí jako sedmatřicátá a dá se čekat, že se pořadím bude sunout vzhůru.
Ale až čas ukáže, jak na tom doopravdy je.
