Letos oslaví 32. narozeniny. „Je pro mě tak trochu záhadou, proč Darja končí. I v dalších sezonách mohla být na špici,“ překvapeně reagoval bývalý český šéftrenér Ondřej Rybář - a nejen on.
V polovině června patřila v Oslu k nejváženějším hostům na rozlučce s kariérou, uspořádané pro jejího 44letého manžela Ole Einara Björndalena. Celkem 230 hostů kráčelo po červeném koberci, vyhrával jim Norský královský orchestr, ona s Olem tančila uprostřed parketu.
Tehdy tvrdila: „Stále nevím, zda budu s biatlonem pokračovat.“
Možná skutečně ještě váhala.
Teď přiznala: „Do poslední chvíle jsem se snažila najít kompromis, jak přijatelně sloučit péči o dceru Xenii a moji sportovní kariéru. Bohužel, žádné řešení jsem nenašla.“
S manželem staví u Minsku dům, na podzim má být hotový. Tam se rodinka usadí. „Nemám ale zatím žádný konkrétní plán, jaké profesi se budu věnovat. Prozatím si chci hlavně odpočinout od příliš rychlého životního rytmu, kterým jsem od svých šesti let takřka neustále žila.“
Má státnice z oboru management turistického ruchu, na Vysoké škole ekonomické v Minsku psala diplomovou práci na téma „Reklama v turistickém průmyslu“. V této oblasti, nebo ve sportovním marketingu dost možná jednou zakotví.
Dveře bude mít všude otevřené, vždyť Bělorusové ji letos zvolili nejvlivnější ženou země.
Ve čtyřech letech se s rodiči - architekty stěhovala z Minsku do sibiřského města Njagaň. Tam začala v šesti letech s během na lyžích, brzy neměla rivalky mezi děvčaty, proto závodila s chlapci. Lyžováním jako by byla od malička posedlá: „Stejně jako jsou jiné děti posedlé hračkami.“
V roce 1999 přešla k biatlonu, v mládežnických kategoriích v něm reprezentovala Rusko. Až poté, co se s rodiči v roce 2003 vrátila do Minsku, oblékala běloruské barvy.
Darja DomračevováKariéra v číslech 6 olympijských medailí: 4 zlaté, 1 stříbrná, 1 bronzová. 7 medailí z mistrovství světa: 2 zlaté, 4 stříbrné, 1 bronzová. 6 křišťálových glóbů za Světový pohár: 1 velký z roku 2015, 5 malých. 34 vítězství ve Světovém poháru a 81 umístění na stupních vítězů. |
Od zimy 2010 vítězila ve Světovém poháru. Se třemi zlatými kovy byla v olympijském Soči 2014 královnou her, od prezidenta Lukašenka poté obdržela nejvyšší státní vyznamenání Hrdina Běloruska.
Pak se zlé chvíle střídaly s okamžiky obrovského štěstí.
Vyčerpaná a přetížená onemocněla v poolympijské sezoně mononukleózou a říkala: „Tělo nelze obelhat.“
Zároveň ji opustil dlouholetý kouč Klaus Siebert. Šedesátiletý Němec, jehož považovala za svého druhého otce, prohrál v roce 2016 boj s rakovinou.
Nesla to nesmírně těžce.
Radost tedy hledala ve svém vztahu. Po svatbě s Björndalenem, přenášejícím na ni svůj tréninkový perfekcionismus, se jim v říjnu 2016 narodila dcera Xénie. Tři měsíce po porodu Domračevová opět závodila. V únoru 2017 už v Hochfilzenu slavila stříbro ze světového šampionátu.
ŽENA MNOHÝCH VÍTĚZSTVÍ: zleva na hrách v Soči, při poháru v Pokljuce a ve finále SP v Chanty Mansijsku, kde vybojovala velký křišťálový glóbus.
„Jak se dokázala po porodu vrátit, bylo obdivuhodné,“ vyzdvihl Rybář.
Olympijskou kariéru završila letos v Pchjongčchangu senzačním triumfem s běloruskou štafetou žen. Vzpomínáte? V cílové rovince se chopila obrovské státní vlajky, chtěla s ní zamávat, jenže přišel větrný poryv, strhl vlajku z násady a milá Darja mávala jen klackem.
Bylo to vše tak emotivní. „Tohle je velké, velké, neskutečně velké,“ vykřikovala za cílem a objímala se s týmem i s Björndalenem, jenž ujišťoval: „Mám radost, jako bych vyhrál já sám.“
TRIUMF V PCHJONGČCHANGU. Darja Domračevová bez vlajky a v objetí běloruských spolubojovnic v cíli zlaté štafety.
Celkem čtyři zlaté medaile ze dvou her znamenaly, že se stala nejúspěšnější biatlonistkou v historii olympiád. Když jí to po štafetě v Koreji sdělili, na chvíli zvážněla. Načež pronesla starou známou pravdu, kterou je nutné neustále připomínat: „Naše dnešní zlato mi jen dokazuje, jak je důležité věřit sám v sebe a v lidi kolem vás a snažit se překonávat všechna složitá období.“
Úplně poslední závod Světového poháru ovládla v Ťumeni rovněž. Stále byla skvělá. Přesto jí ani tento triumf nedal dostatek důvodů k prodloužení kariéry.
„Doufám, že pan prezident Lukašenko mé rozhodnutí pochopí,“ pronesla na pondělní rozlučkové tiskové konferenci. Lukašenkův ministr sportu Sergej Kovalčuk ji marně přemlouval: „Darjo, prosím, pokračujte.“
Domračevová je bezesporu dcerou své vlasti, přesto se zároveň stala celosvětovou sportovní celebritou, čímž se málokterá sportovkyně ze zemí bývalého SSSR může pochlubit. Získala si přátele napříč celým biatlonovým společenstvím. „Je jednou z nejsympatičtějších biatlonistek,“ říkala o ní Veronika Vítková.
Jak to vše dokázala?
„Tím, že byla komunikativní, usměvavá a neměla problém se s kýmkoliv bavit. Navíc se Darja na rozdíl od dalších závodnic z Východu snažila bavit v angličtině,“ připomněl Rybář. „Mockrát jsem neviděl, aby se mračila nebo aby někomu odsekla. Byla přirozená, lidská, chybující. Třeba i tehdy, když si stoupla k ležce.“
Ano, ta příhoda je rovněž památná. Oberhof 2009. Při hromadném závodě vedla, dorazila na první stav, zaujala pozici vstoje a mířila... Jenže „funkční“ byly v tu chvíli jen menší terče pro ležku. Pětkrát minula, nasadila si zbraň, otočila se na soupeřky - a zděsila se.
Ony ty ostatní holky všechny leží!
Tehdy ji český rozhodčí Pavel Levora, který měl službu na střelnici, musel diskvalifikovat, načež se před ním rozplakala. „Uvidíš, jak díky tomu budeš slavná,“ uklidňoval ji a měl pravdu.
Video z této položky se stalo hitem na YouTube. Podívejte se:
Podobná chyba v Chanty Mansijsku 2015 málem Domračevovou připravila ve finále poháru o velký křišťálový glóbus. Znovu přijela na střelnici první a zase chtěla na ležce střílet vstoje. Zachránil ji až křik diváků: „Darjo, lehni si.“
Jakmile vyběhla při závodech na trať, její ladnost pohybu na lyžích platila vždy za učebnicovou, takřka nenapodobitelnou. „Dávali nám ji za vzor,“ vyprávěla Vítková.
Vyhrála vše, co mohla. Čtyřikrát olympiádu, dvakrát mistrovství světa, jednou velký glóbus, 34krát závod Světového poháru.
S Ole Einarem Björndalenem cestou na rozlučku s jeho kariérou:
S manželem mají na rodinném kontě dohromady dokonce dvanáct olympijských titulů. Když 3. dubna Björndalen oznámil ukončení kariéry, Domračevová na Instagram psala: „Odchází král biatlonu. Muž, který překračoval hranice. Muž, který ničil stereotypy. Muž, který byl příkladem pro miliony a inspiroval generace. Jeho chování v životě se stalo příkladem pro každého, jak respektovat jeden druhého, jak být člověkem.“
Nyní, kdy dává biatlonové scéně sbohem také ona, titulky ve Francii, v Německu i jinde pro změnu hlásají: „Carevna odchází.“
Bude mít mnohem více času na tanec, surfing i oblíbené počítačové hry, jako je Svět tanků, na všechny své koníčky. A především na dceru.
Pro běloruský biatlon naopak nadejdou velmi složité časy. Protože ukončení kariéry letos oznámily rovněž další dvě šampionky z olympijské štafety Naděžda Skardinová a Naděžda Pisarevová.
Až ty ostatní v prosinci zase vyrazí na tratě Světových pohárů biatlonistek, ani Darja Domračevová už u toho nebude. „A bude mi smutno,“ ujistila.
Až po chvilce dodala: „Ale skončit je opravdu nejlepší řešení.“